25. května - svátek

Narodila se roku 1566 ve Florencii. Vstoupila do kláštera karmelitek (1582) a v roce 1584 složila slavné sliby. Její život je protkán extázemi a mnoha mystickými dary, mezi něž patří také přijetí neviditelných stigmat a trnové koruny, výměna srdce s Ježíšem, přijetí prstene od Krista jako pečeti mystického zasnoubení s ním. Prošla mnoha bolestnými zkouškami a velkým utrpením. Pán ji povolal k dílu obnovy církve a řeholního života, aby „jeho krví obnovila tělo svaté církve", a ona sama říká, že by pro obnovu církve a spásu všech duší chtěla každý okamžik vytrpět mučednictví. Zemřela ve Florencii 25. 5. 1607 a roku 1669 byla prohlášena za svatou. Její osobnost a vnitřní život nám představují zápisky jejích spolusester, které z rozhodnutí zpovědníka zaznamenávaly vše, co světice říkala a dělala během svých extází.

Ze zápisu výpovědí Marie Magdalény de’ Pazzi

(Přijď, Duchu svatý)

Duch svatý přichází do duše s pečetí Slova, s pečetí krve obětovaného beránka, ba tato krev jej dokonce má k tomu, aby přišel, přestože Duch sám vane a žádá si přijít. Tento vanoucí Duch je v sobě bytím Otcovým a bytím Slova a vychází z bytnosti Otcovy a z lásky Slova a vstupuje do duše jako tryskající pramen a ta se do něho noří.

Jako když vyvěrají dvě řeky a slévají se, takže menší ztrácí své jméno a přijímá jméno té větší, právě tak působí tento božský Duch, vstupující do duše, aby se s ní spojil. Nezbývá, než aby duše, která je přece menší, ztratila své jméno a přenechala je Duchu; učiní to, jestliže se mu natolik otevře, že s ním splyne vjedno.

A tento Duch, rozdavatel bohatství uloženého v srdci Otcově a strážce úradků vytvářejících se mezi Otcem a Synem, proniká do duše s takovou jemností, že nebývá ani pozorován a že jen málo lidí rozezná jeho skutečnou velikost. Mocně i lehce proudí Duch do všech míst, která jsou hotova a připravena jej přijmout. Každé ucho rozeznívá svým opětovným slovem i svým nejhlubším mlčením. Nehybný, i sám pohyb, příbojem lásky všechno proniká.

Nezůstáváš stát, svatý Duchu, v nehybnosti Otcově ani ve Slově, a přece jsi ustavičně v Otci i ve Slově i v sobě samém, jakož i v každém dobrém duchu a ve všem stvořeném. Stvoření tě potřebuje pro krev, kterou prolil jednorozený Boží Syn, Boží Slovo, které se z nesmírné lásky samo učinilo svému stvoření nepostradatelným. Ty spočíváš na každém stvoření, které se spravuje tak, aby v čistotě, skrze účastenství na tvých darech, dosáhlo skutečné podobnosti s tebou. Spočíváš na těch, kteří byli skropeni krví Beránkovou, nechávají v sobě Boží slovo působit a připravují ti v sobě důstojný příbytek.

Přijď, Duchu svatý! Ať přijde sjednocení s Otcem a láska Syna – Slova. Ty, Duchu pravdy, jsi odměna svatých, jsi občerstvení duší a světlo těch, kdo jsou v temnotách, tys bohatství všech chudobných, poklad milujících, nasycení hladových, útěcha těch, kdo jsou mimo domov. Jsi to právě ty, v němž jsou obsaženy všechny poklady.
Přijď ty, který jsi sestoupil na Marii a způsobil, že Slovo se stalo tělem, a svou milostí v nás učiň to, cos v Marii učinil skrze milost a přirozenost!
Přijď, Duchu svatý, a znič v nás všechno, co nám brání zcela se v tobě strávit.

(Opera di S. M. Maddalena de’ Pazzi, Firenze, 1965)

Modlitba

Bože, ty miluješ panenskou čistotu a svatou řeholnici Marii Magdalénu jsi pro její lásku k tobě obdařil nebeskými dary; při oslavě její památky tě prosíme: dej, abychom se řídili příkladem její čistoty a lásky. Skrze tvého Syna, našeho Pána Ježíše Krista, neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

Karmelitánský lekcionář

První čtení: Pís 5,6c; 8,6-7
Žalm: 18(17) 2b-3.4.5-6.7    Odp.: 2 Mak 1,17a
Evangelium: Lk 10,38-42

Související texty

Životopis sv. Marie Magdalény de’ Pazzi
Texty sv. Marie Magdalény de’ Pazzi (nebo o ní)