P. Metoděj Minařík, O.Carm.

Otec Metoděj ve své skromnosti by asi byl zaskočen, kdyby viděl, že úryvky z jeho soukromých dopisů chceme uveřejnit v časopise. Ale na druhé straně: vybíráme pasáže nedůvěrné, které tehdy napsal své sestře, na niž doléhaly nemoci, stáří a bolest z úmrtí mezi příbuznými a přáteli. Věřím, že by souhlasil s tím, abychom se jeho slovy povzbuzení a duchovní rady, která jí napsal, posilnili i my.

A může nám to přinést ještě další užitek: doma nikdo není prorokem. Vůči nejbližším se nám o duchovních věcech mnohdy mluví nejobtížněji. Zde máme před sebou velmi prostá a přitom hluboká slova vzdělaného karmelitána, kněze a zároveň pokorného bratra rodné sestře

.

Milostiplné věci jsou vždy spojeny s obětmi, se zkouškami. Ale to už patří k věci. Například to, žes tak musela prožít ty milostiplné vánoční dny doma, bez kostela a bez radosti bohoslužeb společných v kostele. On to Pán Bůh dovede jinak vynahradit, když to od nás požaduje. A je to mimo jiné i smír za ty, kteří by mohli jít a nejdou, za tu prázdnotu, kterou oni mají v srdci, mnohdy jim, některým z nich, tak získáme světlo milosti, že se jednou vzpamatují v den navštívení.

Z dopisu sestře Marii z 2. 2. 1982

A Ty si nemysli, že Tvůj život nemá mnoho ceny, že už nemůžeš tolik udělat a tak se o všechno starat jako dříve. Existují také duchovní věci a ty jsou vlastně nejcennější. Ty teď zasluhuješ sobě a jiným mnoho milostí a máš velký podíl na výkupném díle Božím, Ježíše Krista, a toho si buď vědoma a Pánu Bohu za to vděčna.

Z dopisu sestře Marii z 13. 12. 1982