Má milá sestřičko, já jsem se za Vás hodně modlila u jesliček; ať Vám malý Ježíš, tak plný milosti a dobroty, dá své největší milosti a útěchy!
My ještě nemáme ubytování na zimu a nadto nám majitel nařídil opustit tento dům!
Dobrý Bůh dělá všechno tak dobře a my jsme o tom dostali tolik důkazů, že se víc než kdy dřív zcela odevzdávám Prozřetelnosti; je to tak příjemné, dělám, co můžu, ale bez jakéhokoliv rozčilení. Nedaří se to? Dobře! Bůh má tedy v plánu jiné řešení! Jdu dál; když se to podaří, bude to tak, když ne, jdu zase dál. Chudáci lidé, kteří neznají Boží lásku k Jeho tvorům a jejichž život je kvůli jejich obavám tak těžký, jak je lituji!

(císařovna Zita Habsburská /1892–1989/, dopis řeholní sestře Hilarii, 12. ledna 1923, v situaci, kdy je čerstvou vdovou s osmi malými dětmi, v exilu bez stálého bydlení)