Z Boží vůle se s ním můžeme opravdově těšit ze svého spasení, jím nás chce také nanejvýš odměnit. Námi dochází své blaženosti, protože jsme pro něj nekonečným potěšením a z jeho milosti v něm najdeme svoji největší radost. Všechno, co pro nás dělá, udělal a bude dělat i nadále, mu nikdy není zatěžko a ani nemůže být.

(Juliana z Norwiche /1342–1416/, DT 23)