Milý bratře!
Na prahu posvátné předvelikonoční doby vám zase jednou posílám srdečné bratrské pozdravení. Válka stahuje svůj osudný kruh kolem nás stále úžeji, proto se stále úžeji musíme sklánět pod ochranné všemohoucí ruce Otcovy a očekávat veškeré dobro pouze od něho. … Nikdy jsem tolik nevnímal krásu tohoto života, drsnou krásu spočívající v tom, že skrze vnější temnotu zahlíží člověk do pravého světa Ducha plného světla, do skutečného světa Božího, a může proto klidně kráčet dál až k Pánově hoře… Modleme se za sebe navzájem, aby nás všechny tyto zkoušky obohatily o pravá duchovní dobra.

(Adolf Kajpr SJ /1902–1959/, dopis spolubratru; Dachau, 28. ledna 1945)