Naše slabost hraje svou úlohu v tajemství obrácení a proměny, díky níž se stáváme novými lidmi. Svatý Pavel byl tímto tajemstvím natolik proměněn, že se nakonec ze svých slabostí radoval, ba dokonce se jimi chlubil. Naučil se žít pouze ze zářivé Kristovy milosti, jakkoli to znamenalo balancovat na hraně své slabosti a všelikých zkoušek. Můžeme si z toho vzít lekci: veškeré naše slabosti, nedostatky a negativní povahové rysy, které vykazujeme, jsou ve skutečnosti problematické jen na čistě přirozené úrovni – „necítíme se“ s nimi dobře. Na duchovní úrovni se však mohou stát zdrojem velké síly, jenž nám umožní mít účast na Kristově životě a spoléhat se víc na jeho sílu než na svou vlastní. Nemůžeme se stát silnými, dokud nepoznáme vlastní slabost, přičemž poznat ji znamená zakusit ji, projít si jí.
(Mary David Totah, OSB /1957–2017/, Radost z Boha)