Doporučujeme
Racionalisté (včetně těch křesťanských) hledají vysvětlení; idealisté (včetně těch křesťanských) hledají úlevu. Možná ale potřebujeme spíše obnovení biblické tradice nářku. Čas pro nářek nastává, když se lidé ptají proč? a nedostávají odpověď. K nářku dospějeme, když se přestaneme sebestředně zabývat svými osobními hříchy a selháními, rozhlédneme se kolem a začneme si všímat utrpení tohoto světa. Čelit pandemii v New Yorku nebo Londýně je náročné. Jaké to teprve musí být v přelidněném uprchlickém táboře na některém z řeckých ostrovů? A co v pásmu Gazy? Nebo v Jižním Súdánu?
Smysl nářku, vetkaný do látky biblické tradice, není jen v možnosti dát průchod naší frustraci, zármutku, pocitu osamění a naprosté neschopnosti porozumět, co se to děje a proč. Tajemství biblického příběhu je, že Bůh také naříká. Někteří křesťané si představují Boha, který je nade vše povznesený, všechno ví, vše má pod kontrolou, který je nehybný a nedotčený problémy tohoto světa. To ale není Bůh, jakého vykresluje Bible.
Podle knihy Genesis Bůh prožíval lítost a trápil se v srdci, když viděl násilí a zkaženost lidstva, které stvořil. Byl zdrcený, když se jeho nevěsta, Izrael, od něj odvrátila. A když se pak Bůh vydal za svým lidem jako člověk (bez této pointy by Ježíšův příběh postrádal smysl), plakal na hrobu svého přítele. Apoštol Pavel píše o Duchu svatém, který „sténá“ v našem nitru, zatímco my sténáme v bolestech všeho stvoření. Prastará nauka o Boží Trojici nám pomáhá rozpoznávat Jediného Boha v Ježíšových slzách a v úpění Ducha.
Křesťané tedy nemají pražádnou povinnost přinášet vysvětlení, co se děje a proč. Jejich povinnost je zcela jiná: nepřicházet s vysvětlením, ale s nářkem. Když Duch úpí v našem nitru, stáváme se miniaturními chrámy Boží přítomnosti a jeho uzdravující lásky. A právě zde se mohou zrodit nové možnosti, nové projevy laskavosti, nové vědecké poznání, nové naděje…
(Nicholas Thomas Wright /*1948/, anglikánský biskup, úryvek z textu Křesťanství neposkytuje odpovědi na otázky týkající se koronaviru – není tu totiž od toho; 2020)