Jsem hluboce přesvědčen, že křesťanský vůdce budoucnosti je povolán být naprosto nedůležitým a stát v tomto světě, aniž by měl cokoli k nabídnutí, kromě vlastního zranitelného já. To je způsob, jakým přišel zjevit Boží lásku Ježíš. Vůdcem budoucnosti bude ten, kdo se odváží přihlásit ke své nepotřebnosti v současném světě jako k Božímu povolání, jež mu umožňuje vstoupit do pevné solidarity s úzkostí, skrytou za třpytem úspěchu, a přinést tam Ježíšovo světlo.
Dlouhé bolestné dějiny církve jsou příběhem lidí stále znovu pokoušených zvolit moc místo lásky, vládu místo kříže, vést místo nechat se vést. Ti, kteří odolali tomuto pokušení až do konce a tím nám dávají naději, jsou pravými světci.
(Henri Nouwen /1932–1996/, In the Name of Jesus, 1989)