Šabat nezávisí na tom, zda my jsme připraveni se zastavit. Nezastavujeme se tehdy, když jsme se vším hotovi. Nezastavíme se, když dokončíme všechny své telefonáty a projekty, až vyřídíme tuhle spoustu e-mailů nebo až sepíšeme zprávu, kterou máme zítra odevzdat. Zastavujeme se, protože je čas se zastavit. Šabat vyžaduje schopnost poslechnout. Jsme-li ochotni zastavit se jen tehdy, když jsme dokončili všechnu svou práci, nebude to nikdy, protož práce nebude nikdy plně hotová. Každý dílčí úspěch s sebou nese novou odpovědnost… Jestliže odmítáme odpočívat, dokud nemáme vše skončeno, neodpočineme si do smrti. Šabat narušuje umělý pocit urgence právě tím, že nás osvobozuje od nutkavé potřeby mít vše hotové…
(Wayne Muller /*1953/, Sabbath: Finding Rest, Renewal, and Delight in Our Busy Lives)