Dnes uplynulo dvacet let od úmrtí br. Rogera Schütze, zakladatele ekumenické komunity smíření v Taizé. Počátky komunity sahají do roku 1940, kdy se tehdy pětadvacetiletý Roger usadil ve vesnici Taizé, v blízkosti demarkační linie, a spolu se svou rodnou sestrou ukrýval válečné uprchlíky. V roce 1944 se k němu připojili první bratři a začali pečovat o místní válečné sirotky, zároveň pomáhali též Němcům z nedalekého zajateckého tábora.
Komunita je k uprchlíkům citlivá po celou dobu své existence. Starala se o rodiny zasažené válkou v Bosně i v Sýrii, od ruské anexe Krymu přijímá k pobytu ukrajinské děti násilně vysídlené z Donbasu, pomáhá hojit následky občanské války v Súdánu apod. …
Kéž bychom mohli vědět, že šťastný život je možný i v hodinách temnoty… K tomu, aby život mohl být krásný, není nutné mít výjimečné schopnosti nebo velké dovednosti: štěstí spočívá v sebedarování. Lidský život může být šťastný, dokážeme-li směřovat k jednoduchosti, k prostotě srdce i celého života. Jestliže je jednoduchost úzce spojena s dobrotou srdce, může člověk kolem sebe vytvářet prostor naděje. Kdo jde od začátku k začátku, buduje šťastný život. Den po dni, ba i v noci budeme kráčet k prameni – v jeho hlubinách se třpytí živá voda.
(bratr Roger – Roger Schütz /1915–2005/)