V den, kdy pochopíme, že nezbytný odstup mezi druhými lidmi a námi je prostorem, který nás – prostřednictvím všech lásek, vlivů a zkušeností – činí tím, čím opravdu jsme; ve chvíli, kdy pochopíme, že toto je místo, kde k nám Bůh mluví a volá nás jménem, jsme provedli velký návrat ze zlé samoty do samoty dobré.
(Madeleine Delbrêl /1904–1964/, Le silence de la ville)