Ze své nejhlubší podstaty do nich svátost přelévá proud svého božského světla...Jan od sv. Samsona (1571–1636)

Co říci, můj Milovaný? Všichni, a především tvé nemilejší nevěsty, žasnou nad neobvyklou »pomstou«, kterou jsi na nich vykonal kvůli jejich dřívější nevěrnosti.

Neboť pomsta, kterou jsi na nich vykonal, spočívá v tom, že jsi je všechny »manželstvím« sjednotil se svou božskou přirozeností a svým božským Majestátem skrze nesmírné tajemství a skrze svátost. Neboť jak zakusily a ujišťují tvé božské nevěsty, spočívá (tato pomsta) v nevýslovné svátosti lásky, která tvé nevěsty působením činné lásky stále více a dokonaleji přetváří v lásku, mocí téže činné lásky. V okamžiku »manželského sjednocení« přelévá do nich svátost ze své nejhlubší podstaty proud svého božského světla, svých radostí a svých slastí, v němž se odehrává naše božská svatba. Odehrává se božsky v nich a v Tobě, nicméně v onom »nevýslovném« z nás obou, v němž jsme Tebou v Tobě, Tvou láskou v Tvé lásce, Tvými slastmi ve Tvých slastech a Tvou věčnou kontemplací ve Tvé radosti a kontemplaci. Tímto živým proudem společné a vzájemné lásky jsme pak nezadržitelně a nepřetržitě strháváni do společného, vzájemného a prostého okoušení jeden druhého, které se uskutečňuje prostým způsobem v našem vzájemném sjednocení, v prostotě ducha, poznání, myšlení, pochopení, pozornosti, světla, zalíbení, spočinutí a rovněž lásky.

Tak vypadá, můj Milovaný, Tvá láska, která vychází najevo v hojnosti a nadbytku, jejímž plodem, který vše převyšuje, jsme my – ne v sobě, ale v Tobě, který se z nadměrné lásky »vyléváš« do nás a pro nás.

Každý přece ví, můj Živote a můj Ženichu: dříve než jsi ukázal svou překypující lásku ve svých nevěstách a pro ně, byl jsi podoben jen sám sobě. Už to by stačilo, ó můj milý Ženichu, že jsi byl od počátku podoben úplnému a věčnému proudu svého stvoření, který z Tebe stále vyvěrá; zároveň jsi však od svého stvoření a v něm odlišný. O nic menší není má podobnost s Tebou v mé přirozenosti, v níž jsi se mi připodobnil ve mně – nebo abych tuto pravdu vyjádřila lépe: Učinil jsi mne zcela podobnou Tobě ve mně samé, v Tobě a pro Tebe.

Převzato z knihy: Die dunkle Stille
Vydaly: Elisabeth Hense a Edeltraud Klueting
Vyšlo v nakladatelství: EOS Verlag Sankt Ottilien, 2012
Přeložil: Norbert Žuška, OCarm.

Související články

Svatební píseň (1)
Svatební píseň (7)
Bohu se nic nelíbí tolik, jako přetvářet lidi v lásku
Život slepého bratra Jana od sv. Samsona