TEXTY Z TRADICE
V této rubrice najdete texty především z karmelitánské tradice – minulé i současné. Mají Vám posloužit jako inspirace pro život modlitby, příp. k orientaci v těžkostech, na které každý z nás při úsilí o hlubší křesťanský duchovní život naráží. Seskupené texty významnějších autorů, příp. tematických celků si můžete otevřít v podkategoriích nazvaných jejich jmény v dolní části stránky.
Praví učedníci Karmelu mají být ve velké míře usebráni ve svém nitru, aby v největších hlubinách své duše nalezli Boha a setkali se s Ním. Tam jim Bůh přichází naproti. Bude v nich růst skrze meditace, které Mu budou věnovat, skrze lásku, kterou Mu darují. Bude růst v nejhlubší skrytosti jejich bytí, až Ho nebude možné skrýt a až On sám v nich přestane chtít zůstat skrytý.
(Titus Brandsma /1881–1942/, Das Erbe des Propheten)
Titus Brandsma udržoval častý kontakt se svým o rok mladším bratrem Jindřichem. V klukovských letech společně studovali v malém františkánském semináři v Megen. Titus po maturitě zamířil na Karmel, Jindřich zůstal věrný františkánům. Jindřich později vzpomínal, že nikdo nepsal dopisy s živějším zájmem o každodenní život druhých než právě Titus. Uvádíme zde plné znění Titova posledního soukromého dopisu, který napsal na svobodě, necelé tři týdny před svým zatčením a uvězněním.
Nijmegen, 31. prosince 1941
Milý Jindřichu,
opětuji co nejsrdečnější přání do Nového roku. Ať Bůh zahrne svým požehnáním Tebe, dílo vás všech v Drachten a hlavně sestry. Zůstaňme spojeni ve společenství svatých. Kéž vám náš Pán daruje radost Božích dětí. Je mi moc líto, že Tě opět trápí nervy, jak píšeš. Žij poklidně, plně důvěřuj v Pána, v jeho milost. Ať se stane, co se stane, On je s námi vždy a všude. V klidu se svěř Jeho prozřetelnosti.
Jak ses ptal po doutnících, tak to nebude tak snadné. Sjezdil jsem celou zemi, ale doutníky se, milý brachu, stávají vzácností, zejména ty levné. Už na ně nikde nenarazíš, ale budu na to pamatovat.
V úterý jsem přednášel na Katolické akademii v Rotterdamu o otci Brugmanovi(1). Ano, jsem do něj tak trochu blázen. Odtud jsem jel do Haagu. A dneska ráno(2) jsem se stavil v Utrechtu za arcibiskupem kvůli tisku. V pátek a v sobotu musím navštívit různé redakce katolických novin, aby byla stanovena jasná pozice, kterou je třeba držet v aktuální otázce(3). Procestuji tak celou zemi a poohlédnu se po levných doutnících, ale slíbit nemohu nic. Sehnal jsem nějaký tabák, ale ten máš nejspíš taky.
Co se týče nemocnice(4), o níž jsi psal s určitými obavami, je to pro vás skutečně obtížné. Pevně doufám, že náš Pán najde nějaké překvapivé řešení. Bude to zase v pořádku. On má všechno ve svých rukou.
Prosím, vyřiď otci Elpidiovi(5), že konference plánovaná na leden, na které měl promluvit, byla po poradě s farářem odložena na Svatoduší. Myslím, že bude rád, protože ještě neměl všechno pohromadě.
Přeji všem dobrý nový rok. Zdraví mi slouží. Ale to asi uhodneš z toho, jak se trmácím z místa na místo.
V Kristu
Tvůj Titus O.Carm.
(1): Johannes Brugman OFM /ca. 1400–1473/, vynikající básník a výmluvný kazatel; autor dvou životopisů sv. Lidwiny ze Schiedamu /1380–1433/; zemřel v Nijmegen.
(2): 31. prosince roku 1941 byla středa. Slavnost Matky Boží, čtvrtek 1. ledna, strávil Titus svátečním způsobem ve své komunitě, bylo to zřejmě poslední poklidné společné setkání. V pátek 2. ledna začal objíždět redakce, zatčen a uvězněn byl 19. ledna.
(3): „aktuální otázka“ i návštěva u utrechtského arcibiskupa de Jonga se týkaly nařízení okupantů, aby katolické noviny musely povinně uveřejňovat nacistická oznámení (což dosud odmítaly).
Holandští biskupové zastávali dlouhodobě konsistentní postoj vůči národnímu socialismu. Již roku 1936 zakázali katolíkům vstup do nizozemského Národně-socialistického hnutí. O rok později získali oporu v encyklice Mit brennender Sorge (S palčivou starostí), v níž Pius XI. popsal národní socialismus jako „provokující novopohanství“, „popření církve“ a „manifestační odpadlictví od víry“. Několik měsíců po obsazení Holandska (1940) vyhlásili, že členství v Národně-socialistickém hnutí je těžkým hříchem, „i když vstup do strany nebyl motivován souhlasem s její ideologií, ale materiálním prospěchem. Ani nátlak, ani strach z represe nejsou dostatečným důvodem vstupu“.
Okupanti se snažili ovládnout nejrůznější instituce. Postupně si vynutili správu katolických odborů, Katolické unie rolníků nebo Federace katolických učitelů. Biskupové jednali vždy stejně: vyzvali členy všech zmíněných organizací, aby z nich pod hrozbou exkomunikace vystoupili. V případě tisku (v zemi se více než třetina obyvatelstva hlásila ke katolické víře) nemohli postupovat jinak: zakázali katolickým novinám „uveřejňovat oznámení holandského národně-socialistického hnutí, váží-li si katolického ducha svých novin. A to i pod hrozbou velké pokuty nebo zastavení či likvidace novin“. Titus měl za úkol osobně seznámit redakce katolických novin s tímto rozhodnutím, což se stalo bezprostřední příčinou jeho zatčení.
(4): Františkány spravovaná nemocnice se patrně ocitla v potížích.
(5): Pravděpodobně P. Elpidius Bruna OFM, Titův spolupracovník ve Frisia Catholica.
(zpracováno podle 2. svazku souborného vydání Titova díla: Titus Brandsma, Letters to the family, 2021; a podle knihy A. M. Sicariho: Svatí Karmelu, KNA 2011)
Dělej dokonale každodenní práce, i ty nejvšednější. Je to velmi jednoduché. Následuj našeho Pána jako dítě. Já za ním poskakuji, jak nejlépe mohu. V něho jsem vložil svou důvěru a každou starost nechávám stranou.
(Titus Brandsma /1881–1942/, zápisky z noviciátu, 1898–89)
Bože, tys neodňal od svatého Tita kalich utrpení, strachu a slabosti. Na jeho přímluvu ti dnes přinášíme bezmoc všech obětí války i svou vlastní nemohoucnost a společně prosíme o tvůj pokoj a spravedlivý mír pro Ukrajinu, Evropu i celý svět. Skrze Krista, našeho Pána.
Bože, tvá láska přemohla svatého Tita, aby tě následoval cestou Karmelu i cestou Kříže tvého Syna. Na jeho přímluvu dnes přemáhej i nás svou láskou a uč nás milovat. Prosíme o to skrze tvého Syna…
Bože, tys nás stvořil ke svému obrazu a z tvé ruky jsme vyšli velmi dobří; na přímluvu svatého Tita učiň, ať v nás toto dobro stále roste a projevuje se dnes účinnou láskou ke všem sirotkům, vdovám a přistěhovalcům. Prosíme o to skrze tvého Syna…
Bože, tys daroval svatému Titovi radostné srdce, které nezahořklo ani uprostřed velkého zla; na jeho přímluvu nás chraň před každou nespokojeností, ať tě dnes vděčně chválíme a všechny hříchy a trápení své i našich bližních s důvěrou svěřujeme tvému milosrdenství. Prosíme o to skrze tvého Syna…
Bože, tys dopřál svatému Titovi, že si přisvojil modlitbu Tomáše Akvinského a v těžkých podmínkách internace z ní dokázal čerpat sílu a naději; na jeho přímluvu dnes uč i nás, abychom svoji modlitbu stále zjednodušovali a prohlubovali, aby nás nesla i v bolestných obdobích našeho života. Prosíme o to skrze tvého Syna…
Bože, tys dal svatému Titovi klidnou výmluvnost, s níž odporoval nespravedlivým nařízením okupační správy, a zároveň ho chránil před každou nenávistí; na jeho přímluvu dnes pomáhej všem, v nichž nespravedlivé utrpení vzbuzuje touhu po pomstě, aby chtěli odpustit. Prosíme o to skrze tvého Syna…
Bože, tys dal svatému Titovi účast na Kříži svého Syna, na jeho přímluvu přitiskni k sobě dnes všechny, kterým válka zničila životy, rodiny i domovy a posiluj v nich naději ve vzkříšení. Prosíme o to skrze tvého Syna…
Bože, tys posiloval svatého Tita eucharistickým chlebem; na jeho přímluvu dopřej i nám, abychom dnes Tělo a Krev tvého Syna přijali s vděčností a v modlitbě pamatovali na všechny, kteří ohroženi válkou dnes přijímat nemohou nebo nechtějí. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého…