Události po Únoru 1948 a následující léta ateizujícího tlaku přerušily nejen vnější působení řeholí, ale také život různých sdružení věřících – i karmelitánského třetího řádu. Dnes žijí již jen poslední příslušníci této generace terciářů, kteří se stali členy třetího řádu v době předtotalitní.

Když po roce 1989 vyšla najevo příslušnost jednotlivých bratří ke karmelitánskému řádu a život řeholních společenství se mohl rozvíjet i navenek a když do našich zemí přišla společenství sester (sestry Donum Dei, dočasně sestry karmelitky z Itálie), vytvořil se kolem řeholníků a řeholnic okruh laiků, kteří chtěli více čerpat z bohatství duchovní tradice Karmelu a z možnosti kontaktu s těmito bratřími a sestrami.

Od roku 1991 se tito zájemci scházeli několikrát do roka na pouti v Kostelním Vydří a po této počáteční formaci první z nich složili slib žít v následování Ježíše Krista podle karmelitánské spirituality. Postupně přibývalo dalších uchazečů. Dnes je karmelitánských terciářů – těch, kteří již složili slib – i těch, kdo se ke slibu připravují terciářským noviciátem nebo se jen účastní setkávání, ke třem stům členů.

Celostátní setkání všech terciářů Řádu karmelitánů (O.Carm.) se koná každoročně pravidelně v Kostelním Vydří o památce Neposkvrněného Srdce Panny Marie. Od léta 1996 se terciáři scházejí v menších společenstvích a častěji (jednou za měsíc nebo za dva měsíce) – po oblastech podle místa svého bydliště. Setkání jsou otevřená i všem dalším případným zájemcům.

Širokému okruhu veřejnosti je určen časopis pro duchovní život „Karmel“, který vydává čtyřikrát do roka Českomoravská generální delegatura Řádu karmelitánů.