Krátký úryvek z listů sv. Marie Magdalény de’ Pazzi (1566–1607) svědčí o důvěrnosti jejího vztahu s Ježíšem... a zve k důvěrnosti s Ježíšem i nás.
Adrienne von Speyr (1902–1967)
Duch svatý – jakožto vzájemná láska Otce a Syna – je svědkem jejich mlčení na Bílou sobotu; Jeho úkolem je zprostředkovat obě podoby mlčení: Synovo mlčení Otci a mlčení Otce Synovi. Proto i On mlčí spolu s nimi, aby byl dokonalým nástrojem a zprostředkovatelem mlčení. Tímto způsobem – jako prostředník – svědčí o tomto mlčení oběma stranám: nebi i zemi; zemi tak, že vystupuje jako strážce tajemství Bílé soboty.
Z Karmelu odešla na věčnost česká řeholnice židovského původu „Nina“ Schwarzová.
Krakov. V pondělí 2. ledna odpoledne v 17:15 byla v krakovském klášteře bosých karmelitek ve věku nedožitých 96 let povolána na věčnost sestra Anna Magdalena Schwarzová (nar. 14. března 1921). Významná postava podzemní církve, aktivní v protikomunistickém odboji i v pozdějším chartistickém hnutí. Nositelka řádu Tomáše Garrigua Masaryka (2010) a dalších státních ocenění.
Anselm z Canterbury (1033/4–1109)
Nuže, človíčku, ustaň na chvíli od své práce, vzdal se trochu od myšlenek, které ti nepopřávají klidu. Odhoď nyní starosti, které tě tíží, a nech stranou své namáhavé činnosti. Uvolni se trochu pro Boha a na chvilku v něm spočiň.
Alžběta od Trojice (1880–1906)
Církev mi dopřála uslyšet: »Přijď, Nevěsto Kristova!«, zasvětila mě a nyní je vše »dokonáno«. Nebo, lépe řečeno, všechno začíná, protože sliby jsou jen jakýmsi počátkem a každým dnem se mi »život nevěsty« zdá hezčí, světlejší, více ponořený do míru a do lásky.
Terezie Benedikta od Kříže (Edith Stein)
Člověk touží po tom, aby byl stále znovu obdarováván bytím, aby mohl vyčerpat to, co mu okamžik zároveň dává i bere. Nechce se vzdát toho, co mu dává plnost, a chtěl by být bez konce a bez hranic, aby to měl úplně a ustavičně. Radost bez konce, štěstí beze stínu, láska bez hranic, vystupňovaný život bez ochabnutí, co nejmocnější čin, jenž je zároveň dokonalým pokojem a uvolněním ode všech napětí – to je věčná blaženost (...) To je bytí, o něž člověku v životě jde.
Flos Carmeli, vitis florigera, splendor coeli, virgo puerpera singularis, Mater mitis sed viri nescia, carmelitis esto propitia, stella maris. |
Květe Karmelu, révo nesoucí květy, záři nebe, panno – rodičko, jediná, tichá matko, však neznající muže, karmelitánům buď milostivá, hvězdo mořská. |
Marie Magdaléna deʼ Pazzi (1566–1607)
Láska k Bohu a láska k bližnímu se políbí a často spolu tančí nádherný tanec před trůnem Svatého Trojjediného. Láska k Bohu a láska k bližnímu jsou si velmi blízko a kdo je vidí z dálky a neumyl si oči, tomu se zdají stejné.
Mariánská antifona Flos Carmeli se pojí se svátkem Panny Marie Karmelské snad od samotného zavedení svátku v roce 1374.
Marie Magdaléna de’ Pazzi (1566–1607)
Duch svatý přichází do duše s pečetí Slova, s pečetí krve obětovaného beránka, ba tato krev jej dokonce má k tomu, aby přišel, přestože Duch sám vane a žádá si přijít. Tento vanoucí Duch je v sobě bytím Otcovým a bytím Slova a vychází z bytnosti Otcovy a z lásky Slova a vstupuje do duše jako tryskající pramen a ta se do něho noří.
Jiří Preca (1880–1962)
Modlitba k Duchu Svatému...