KARMEL

Bože, tys dopřál svatému Titovi dobré vzdělání a dal mu moudrost a statečnost, s níž usiloval o udržení kvalitního školství i v době okupace. Na jeho přímluvu dej dnes rozvahu a statečnost všem učitelům a vychovatelům na okupovaných územích a ujmi se všech dětí, které se kvůli válce vzdělávat nemohou. Prosíme o to skrze tvého Syna …

V neděli 15. května letošního roku byl v Římě papežem Františkem svatořečen holandský karmelitán P. Titus Brandsma, umučený za druhé světové války v koncentračním táboře v Dachau. V úterý 26. července uplyne 80 let od jeho smrti, liturgickou památku slavíme 28. července. Od zítřka se můžeme – každý podle svých možností - připojit k novéně k tomuto novému světci našeho Řádu. Prvních pět dní se budou na našem webu objevovat texty, které připravili naši zahraniční spolubratři jako letáčky ke květnové kanonizaci, závěrečné čtyři dny nás budou provázet úryvky z přednášky P. Norberta Žušky, O.Carm. „Titus Brandsma – světec pro naši dobu“, která zazněla na letošním celostátním setkání terciářů v Kostelním Vydří. Dnes uveřejňujeme Titovy životopisné údaje.

Žádný člověk nikdy nespatřil, co Bůh koná v duši během hodin tiché modlitby. Přichází jedna milost za druhou. A všechny ostatní hodiny našeho života jsou jen poděkováním za tyto milosti.

(Terezie Benedikta od Kříže /1891-1942/, Skrytý život)

(starozákonní prorok • svatý • slavnost 20. července)

Texty propria

„Eliášův cyklus“, zařazený do dvou knih Královských, byl sepsán v době babylonského zajetí (586–538 př. Kristem). Eliáš pocházel z Tišby v Gileádu a jeho jméno znamená „můj Bůh je Hospodin“. Za králů Achaba (871–852 př. Kristem) a Achazjáše (852–851 př. Kristem) vystupoval jako prorok, který se vymezoval proti kultům cizích bohů (Baal, Baal Zebub) a proti neomezené královské svévoli (srov. 1 Král 21). V Písmu se na něj odvolává prorok Malachiáš (Mal 3,23), dále Sirachovec (Sir 48), je zmiňován v První knize Makabejské (2,58), očekávají ho Ježíšovi současníci (např. Mt 17,10) a ukáže se spolu s Mojžíšem na Hoře Proměnění (např. Mt 17,3).

Co se týče Tebe osobně, vyslechni ještě jednou to, co Ti opakuji ze svého nejhlubšího přesvědčení bratrance a kněze: Neznepokojuj se nad hodnotou svého života, nad jeho anomáliemi, nad jeho zklamáními, nad jeho více méně nejasnou a tmavou budoucností. Dělej to, co chce Bůh. Přinášej mu uprostřed svého neklidu a neuspokojení oběť pokorné duše…

(OCD • blahoslavené • památka)

Texty propria

Blahoslavená Terezie od sv. Augustina a spolusestry, známé též jako mučednice z Compiègne, jsou prvními blahořečenými mučednicemi Francouzské revoluce. Sestry nabídly své životy Bohu jako smírnou oběť za pokoj pro církev a pro svou zemi. Společně pod gilotinou zahynulo čtrnáct sester a dvě laické služebné z komunity kláštera Vtělení v Compiègne (1).

Proč nepoznávají všichni moji bližní, že bez Marie bych už byl ztracen? Tisíckrát jsem ji přijal se svatým Janem za veškeré své bohatství a stejně často jsem jí dal sebe, ale pokud jsem to ještě neučinil tak dobře, jak si přeješ Ty, drahý Ježíši, činím to nyní, jak si Ty žádáš, abych to udělal. Vidíš-li v mé duši nebo na mém těle něco, co nepatří této velebné Kněžně, prosím, vytrhni to ze mne a odhoď to daleko ode mne, protože není-li to Mariino, není to hodno Tebe, Ježíši.

(Ludvík Maria Grignion z Montfortu /1673-1716/, modlitba k Pánu Ježíši)

Blažená Matko!
Tolik jsme vzhlíželi k tobě,
která jsi založila náš Řád,
uspořádala jsi ho a dokonale řídila.
Klečíme před tebou,
celá svatá, první Matko karmelitánské rodiny!
My všichni, kdo bydlíme na této hoře,
napájíme svá srdce u tvých pramenů.
Upřímně vyznáváme,
že nás vede tvá ruka,
žes naší oporou a že nám pomáháš,
že nám svítí tvé světlo.
Proměň nás v sebe a náš život proměň ve svůj.
Proto zůstaň s námi, naše Paní.
Maria!
Hledáme útočiště ve tvém klíně,
matka musí zůstávat u svých dětí,
učitelka u svých žáků,
abatyše u svých mnichů,
paní u svých sluhů.

(Arnold Bostius /1445-1499/, De patronatu et patrocinio Virginis Mariae, č. 1531)

Texty propria

Písmo svaté vyzdvihuje krásu hory Karmel, na níž prorok Eliáš zápasil o čistotu víry Izraele v živého Boha. Na těchto místech má na začátku 13. století svůj počátek karmelitánský řád, a sice pod názvem Řád blahoslavené Marie z hory Karmel. Tento název představoval jakýsi souhrn dobrodiní, která – podle zkušenosti bratří – plynula z Mariina patronátu nad jejich společenstvím.

Maria, ty chceš dávat své dary, ale já se o ně připravuji, protože chci mísit dary své s dary tvými. Chtěla bych milosti, ale se svou vlastní vůlí, a tímto způsobem je nemohu mít. Chtěla bych mít tvou blahovůli, ale s láskou a zvláštní blahovůlí tvorů, a to není možné. Chtěla bych tvou lásku spolu s láskou k sobě, ale nemohu ji mít. Chtěla bych přebývat pod tvým pláštěm, ale také pod pláštěm svého pohodlí. Není to správné.

(Marie Magdaléna de´Pazzi /1566-1607/, Probatione II)