KARMEL

Jan od Kříže (1542-1591)

Když nám (Bůh) dal svého Syna, který je jeho Slovo, a On nemá jiné, řekl nám všechno jednou provždy v tomto jediném Slově a nemá už, co by říkal. (...) Proto kdo by se dnes chtěl tázat Boha nebo si přál nějaké vidění nebo zjevení, nejen by jednal pošetile, ale urážel by Boha, protože by neupíral oči úplně na Krista a vyžadoval by něco jiného nebo nějako novotu. Protože Bůh by mu mohl odpovědět takto: Když už jsem ti řekl všechno ve svém Slově, kterým je můj Syn, a nemám jiné, co ti mohu nyní odpovědět nebo zjevit, co by bylo více než toto?

Terezie z Avily (1515-1582)

Při přemýšlení o Kristu si máme připomínat lásku, jakou nám projevil, když nám udělil tolik milostí a vroucí lásku k Svému Otci, který nám v Něm ráčil dát důkaz takové něžnosti.

Nejlepší Učitelka lásky

Láska Pána Ježíše jako Boha byla nekonečná a láska Panny Marie byla dokonalá, ona je „Mater pulchrae dilectionis – Matka krásného milování". Dívejme se stále na ně a oni nás budou připodobňovat sobě: „Řekni mi, s kým se stýkáš, a já ti řeknu, kdo jsi." Právě Karmel, řád Panny Marie, této nejlepší Učitelky lásky, by měl být nejlepší školou pravé, krásné, jemné, něžné lásky.

Terezie z Avily (1515-1582)

Mnoho svatých a dobrých spisovatelů hovořilo o velkém dobru, které člověk získá z pravidelné modlitby, mám na mysli vnitřní modlitbu. ... (Já) mohu mluvit jen o tom, co znám ze zkušenosti: a to, kdo začal pěstovat modlitbu, ať na to nikdy ani nepomyslí zanechat ji, i když se stane, že upadne do hříchu. Pomocí modlitby bude moci brzo povstat, bez ní však to bude velmi obtížné.

Terezie Benedikta od Kříže (Edith Stein)

Buď pozdraven, Kříži, jediná naděje! – tak nás vyzývala Církev v době, které je věnováno rozjímání o hořkém utrpení našeho Pána Ježíše Krista.

Svět stojí v plamenech, boj mezi Kristem a antikristem otevřeně vypukl. Když se rozhoduješ pro Krista, může tě to stát život.

Tato báseň je „mariánským testamentem" sv. Terezie z Lisieux. Terezie ji píše v květnu 1897, v měsíci Panny Marie, a v téže době se svěřuje sestře Genevii: „Musím ještě, než umřu, některé věci udělat. Vždycky jsem snila o tom, že vyjádřím v písni, co vše mám na mysli, když přemýšlím o Panně Marii."
Terezie slyšela během života mnoho mariánských kázání, ale málokteré ji uspokojilo. Začíná rovněž tušit, že se její spisy, včetně básní, budou šířit, a chce svými myšlenkami o Marii doplnit „dílo", které nám zanechá.

Terezie z Los Andes (1900-1920)

Jen Ježíš je krásný, jen on mě může potěšit. Jeho vzývám, pro něho pláču, jeho hledám ve své duši. Ježíš mě může vnitřně rozemlít, abych se stala čistou hostií, ve které by mohl odpočívat. Chtěla bych žíznit po lásce, aby jiné duše měly tuto lásku; tak, že bych zcela odumřela tvorům i sobě samé, abych vytvořila prostor pro něho. Je snad něco dobrého nebo krásného nebo pravdivého, co bychom si mohli představit mimo Ježíše?

Terezie z Lisieux (1873-1897)

Když mě mé touhy při modlitbě doopravdy mučily, otevřela jsem listy sv. Pavla, abych našla nějakou odpověď. Padly mi do očí 12. a 13. hlava prvního listu Korinťanům. V prvé jsem četla, že všichni nemohou být apoštoly, proroky, učiteli, atd...., že církev se skládá z rozličných údů a že oko nemůže být zároveň rukou...Odpověď byla jasná, ale mé touhy neutišila, nedávala mi mír...

Mons. Guy Gaucher

(2. část – dokončení)

Nejste-li příliš unaveni, ještě chvilku. Ještě kousíček teologie s Tomášem Akvinským. Když Terezka objevuje, že všechny Boží dokonalosti vidí skrze milosrdenství, říká přesně totéž, co velký teolog sv. Tomáš Akvinský (kterého ona nikdy nečetla – nebo ne moc.

Vaše Svatosti,

s radostí jsme včera večer přijali zprávu o Vašem zvolení a děkujeme Pánu za to, že nám ve Vás dal nového nástupce Petrova na římském biskupském stolci. Chtěl bych Vám v této chvíli, kdy se připravujete na převzetí své služby, srdečně popřát – za svou osobu i jménem celého karmelitánského řádu.