Ja dobre pramen znam,
lenz ven si cestu razi,
vstric tryska temnotam,
vse kolem osvezhi
a jasem je on sam,
z neho vsetko svetlo vzchodzi,
trebaže noci nalezi.
O bystrine tej viem,
ze prebrodit sa nedá,
ze prudom vydatnym
i peklo zalije,
zem, nebo piju z nej,
vsak dna sa nedohladam,
trebaže vprostred noci je.
Tu tvory svolava
a vodami je syti,
sam seba vydava,
mou zizen konejsi,
jej v Chlebe poznavam –
zdroj zivota sa trpyti
v utrobach noci vezdesnej.
(parafraze Janovej basne Pramen)
