Otázky „kdo jsem já?“ a „kdo je Bůh?“ si nekonkurují, ani se radikálně neliší. Nežádá se po nás, abychom si vybrali, protože nemůžeme odpovědět na jednu bez druhé. Právě setkání s Bohem mi říká, kdo jsem, odhaluje mi ono slavné „jméno, které nezná nikdo“, o němž mluví Zjevení; zároveň však platí, že pokud se neznám, pokud sám sebe přehlížím, pokud se zanedbávám, kde se pak budu moci setkat s Bohem? S Bohem se můžeme setkat pouze sami v sobě: bezpochyby ve svém nitru, ale především ve svém životě, v objevování tohoto života, který není životem někoho jiného. Náš život, tedy naše tělo a naše osobnost s našimi touhami i odporem, s našimi talenty i slabostmi je tedy skutečnou zaslíbenou zemí, kterou jsme pozváni obývat.
(Adrien Candiard OP /*1982/, Když jsi byl pod fíkovníkem)
