Dionýsius od Narození (1600–1638) a Redemptus od Kříže (kolem 1598–1638)

Dionýsius od Narození (1600–1638) a Redemptus od Kříže (kolem 1598–1638)

(OCD • blahoslavení • nezávazná památka 29. listopadu)

Pierre Berthelot se narodil 12. prosince 1600 v Honfleur, v jednom z nejvýznamnějších francouzských přístavů, který sloužil jako námořní základna pro francouzské koloniální aktivity v Severní Americe a Karibiku. Jako mladík doprovázel svého otce, lodního lékaře, na cestě do Kanady. Ve svých devatenácti letech se účastnil vojenské výpravy proti Holanďanům (1) do východní Indie, vyvázl pouze s holým životem.

Posléze vstoupil do služeb portugalského námořnictva (2) a pro svou odvahu a kosmografické znalosti se stal vyhledávaným kapitánem. Jeho námořní navigační mapy, které nakreslil s velkou přesností, jsou dnes uchovávány v Britském muzeu v Londýně.

V roce 1635, během pobytu v indickém městě Goa (3), po poradě se svým duchovním vůdcem P. Filipem od Nejsvětější Trojice (4), zde vstoupil k bosým karmelitánům. Řeholní sliby složil 25. prosince 1636 a přijal jméno Dionýsius od Narození. Na kněze byl vysvěcen 24. srpna 1638. Podle svědectví P. Filipa od Nejsvětější Trojice byl Dionýsius příkladem ctností pro všechny řeholníky jak v čase noviciátu, tak i po svých slibech. Obdržel dar kontemplace a nejednou během modlitby jej bratři spatřili obklopeného nebeskou září.

Tomás Rodríguez da Cunha se narodil 15. března 1598 v městě Paredes na severu Portugalska. Sloužil v portugalské armádě v Indii. Ve městě Goa vstoupil roku 1615 jako laický bratr k bosým karmelitánům a přijal jméno Redemptus od Kříže.

Místokrál Pedro da Silva, který spravoval Portugalskou Indii, vypravil v roce 1638 svého vyslance Francesca de Souza de Castro na diplomatickou misi k sultánovi do Acehu (Achén) na Sumatře. Velvyslanec si přál mít Dionýsia s sebou nejen jako duchovního vůdce, ale i jako odborníka v navigaci a tlumočníka. Otec Dionýsius na cestu přibral svého spolubratra Redempta.

Delegace s oběma karmelitány odplula z Goa 25. září 1638 a po úspěšné plavbě dorazila 25. října do Acehu. Radost, s níž zde členové delegace byli přijati, byla předstíraná; zanedlouho skončili ve vězení. Dionýsius a Redemptus byli vyšetřováni a mučeni více než ostatní; záměrem bylo, aby se zřekli katolické víry a přijali islám. Ve vězení si Dionýsius z lásky ke spoluvězňům odpíral i to nejpotřebnější, posiloval ostatní a pomáhal jim svými slovy i svým příkladem. Oba byli odsouzeni k smrti: Redemptus zemřel jako jeden z prvních, proboden kopím, zatímco Dionýsius byl podle svého přání zabit poslední, aby mohl povzbuzovat ostatní. Byl usmrcen 29. listopadu 1638 úderem meče, který mu rozpoltil hlavu. Oba karmelitáni byli 10. června 1900 papežem Lvem XIII. blahořečeni a jejich nezávazná památka se na Karmelu slaví 29. listopadu.

(1) Nizozemské loďstvo představovalo největší námořní sílu tehdejšího světa a účinně ohrožovalo především portugalský, ale i francouzský obchod s Asií.
(2) Ačkoliv se Portugalsko v 16. století potýkalo s velmi nízkým počtem vlastních obyvatel (zhruba 1 250 000), dokázalo obratnou politikou založit a udržet Portugalskou Indii (1505–1961) – rozsáhlý soubor přístavních měst a pevností převážně na pobřeží Asie, který v době největšího rozkvětu sahal od mysu Dobré naděje na západě až po Moluky a Macao (k jeho předání došlo až roku 1999) na východě. Vydobyté postavení na pevnině i světových mořích však bylo nesmírně nákladné udržovat; portugalské obchodní impérium mělo mnoho asijských soupeřů, muselo však také vojensky čelit rivalům evropským, především Holanďanům.
(3) Od roku 1530 hlavní město Portugalské Indie, sídlo místokrále, od roku 1558 i arcibiskupa. Odtud vyráželi misionáři do všech koutů Orientu (ve městě působil od roku 1542 jako první misionář svatý František Xaverský, je zde i pohřben; v roce 1599 zde pobyl cestou do Japonska též blahoslavený Karel Spinola).
(4) a poté, co byl odmítnut místními jezuity, kteří se obávali, že by Pierrův vstup do jezuitského řádu mohl vzbudit nelibost místokrále. Předpokládá se, že Pierre – pro své vysoké postavení v portugalském námořnictvu – souhlas místokrále ke vstupu do (jakéhokoliv) řádu potřeboval.

(Podle Bl. Denis of the Nativity (OCD)... zpracoval: Norbert Žuška, O.Carm., redakčně upraveno)

Fotografie z místa, kde stál původní karmelitánský klášter v Goa: ZDE >>>

•  

  Texty propria

  ke stažení: bl. Dionýsius od Narození a Redemptus od Kříže (113.56 kB)

  29. listopadu

  BL. DIONÝSIA OD NAROZENÍ, KNĚZE,
  A REDEMPTA OD KŘÍŽE, ŘEHOLNÍKA, MUČEDNÍKŮ

  Pierre Berthelot [pjér bertelot] se narodil roku 1600 ve francouzském přístavním městě Honfleur ([ánflér], nedaleko Lisieux). V mládí vstoupil do služeb portugalského námořnictva, které zajišťovalo spojení s portugalskými koloniálními državami na indickém pobřeží. Jako uznávaný lodivod se účastnil mnoha vojenských i obchodních výprav. Tomás Rodriguez da Cunha [kúnja] se narodil v portugalském městě Paredes roku 1598, sloužil v portugalské armádě v Indii. Oba požádali v indickém městě Goa o vstup k bosým karmelitánům. Tomás složil sliby již v sedmnácti letech, roku 1615, jako laický bratr a přijal jméno Redemptus od Kříže. Pierre přišel do kláštera o dvacet let později, sliby složil roku 1636 a přijal jméno Dionýsius od Narození. Dne 24. srpna 1638 byl vysvěcen na kněze a hned v září byl pro své navigační schopnosti, jazykové znalosti a dlouholeté vysoké postavení v královském námořnictvu určen, aby doprovázel královy vyslance k sultánovi na Sumatru. Spolu s bratrem Redemptem i celým poselstvem však byli záhy po připlutí uvězněni a násilím nuceni k přijetí islámu. Pro věrnost Kristu byli v Acehu [ačehu] 29. listopadu 1638 umučeni. Za blahoslavené je prohlásil Lev XIII. roku 1900.

  Společné texty o více mučednících.

  Modlitba se čtením

  DRUHÉ ČTENÍ

  Z knihy „Výstup na horu Karmel“ od svatého Jana od Kříže

  (2V 7,5.7–9)

  Kdo se opravdu zapírá, nese Kristův kříž

  Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mě. Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, kdo však svůj život pro mě ztratí, zachrání si ho.¹

  Kéž by tu teď někdo dokázal vysvětlit, ukázat a dát zakusit, čím je tato rada, kterou nám zde dává náš Spasitel, že se máme popírat, aby duchovní lidé viděli, jak odlišný je způsob, jakým si mají na této cestě počínat, od toho, co si mnozí z nich myslí! Někteří se domnívají, že stačí jakýkoli způsob ustranění a napravení se ve vnějších věcech; jiní se spokojí s tím, že se trochu cvičí ve ctnostech, pěstují modlitbu a umrtvují se, ale nedospívají k obnažení a chudobě nebo k odcizení či k duchovní čistotě, což všechno je jedno a radí nám to zde Pán. To proto, že stále ještě spíše krmí a zahrnují svou přirozenost útěchami a duchovními pocity, než aby ji obnažovali a popírali ji v tom i onom pro Boha.

  Tím se duchovně stávají nepřáteli Kristova kříže,² protože pravý duch hledá v Bohu spíš nepříjemné než příjemné a víc se kloní k utrpení než k útěše, k postrádání všech dober pro Boha než k jejich vlastnění, k vyprahlostem a sklíčenostem než k sladkým sdílením; neboť ví, že toto je následování Krista a popření sebe samého, zatímco tamto je snad jen hledání sebe v Bohu, a to je zcela v rozporu s láskou.

  Jestliže se člověk rozhodne podvolit se a nést tento kříž, to znamená, když se opravdu rozhodne, že bude chtít, hledat a snášet ve všem námahu pro Boha, nalezne ve všem velkou úlevu a sladkost.

  Neboť prospěch má člověk jen z následování Krista, který je cesta, pravda a život a nikdo nepřichází k Otci než skrze něho.³ Touto cestou je umírání naší přirozenosti.

  ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

  Mt 16,24b.25b; Jan 15,20

  Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mě. * Kdo svůj život pro mne ztratí, ten ho nalezne.
  V. Když pronásledovali mne, budou i vás pronásledovat. * Kdo svůj.

  Ranní chvály

  Antifona k Zachariášovu kantiku

  Blahoslavení jste, když vás budou kvůli mně pronásledovat; radujte se a jásejte, neboť máte v nebi velkou odměnu.

  ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

  Všemohoucí, věčný Bože, tys dal blahoslaveným Dionýsiovi a Redemptovi milost v Krista nejen věřit, ale také pro něj trpět; stůj při nás v naší slabosti, abychom tě svým životem vyznávali s takovou statečností, s jakou oni pro tebe neváhali zemřít. Skrze tvého Syna…

  Nešpory

  Antifona ke kantiku Panny Marie

  Milovali Krista svým životem a stali se mu podobnými ve smrti; proto s ním kralují navěky.

Karmelitánský lekcionář

První čtení: Řím 5,1–5
Žalm: 124(123),2–3.4–5.7b–8    Odp.: 7a
Evangelium: Jan 12,24–26