Karmel 2/1995
Karmel 2/1995
-
Nastal čas prázdnin…
Tepla a sluníčka jsme letos ještě moc neužili, a přece léto již rázně vkročilo do bran kláštera v Kostelním Vydří. Prožili jsme dvě krásná setkání terciářů, stoupá příliv poutníků. A čas dovolených a prázdnin teprve začíná. Snad ani nedoceňujeme, co právě pro nás – společenství církve – tato doba znamená. My jsme se nedočkali (konečně!) jen dní, které lze věnovat sladkému odpočinku, zvědavé turistice nebo horečné aktivitě v zahrádce či na chalupě. My jsme kromě toho vstoupili do času jáhenských a kněžských svěcení, primicí, poutí na místa věhlasně známá i znovunalezená… Mnozí z Vás dokonce prožijí den, dva či více jako duchovní obnovu, exercicie. A tak asi právě nyní jsme nejotevřenější tématu letošního roku Desetiletí: Duchovní a tělesná kultura osobnosti. Kdo z nás nepociťuje, jak právě uprostřed celoročního shonu přestáváme osobností být nebo lépe: nestáváme se jí? A proto si tolik slibujeme od těchto týdnů. Máme zkušenost, že už pouhé „vypřáhnutí“ zaplaší mnohé naše chmury. Ale opravdová kultura = „pěstění“ člověka v osobnost je záležitostí růstu upřímných a hlubokých vztahů: k druhým lidem, k Bohu, i – zdravě – k sobě samému. Sv. Prokop o to usiloval v řeholi a jeho příklad napovídá: čím větší úsilí, tím větší překážky, může se nám zdát, že v sobě přemáháme samotné peklo.
Přeji Vám všem potřebné tělesné zotavení, ale přeji Vám také radost z chvil klidné modlitby, z usebraného pokleknutí v navštívených kostelích, z přečtené duchovní knížky nebo třeba jen z toho, že Váš nevěřící partner s Vámi vstoupil pod střechu poutního chrámu. Ať zraje naše osobnost k obětavé lásce a službě druhým po příští měsíce. Ať Vám k tomu slouží i Karmel.
P. Gorazd Cetkovský, O.Carm.
V říjnu 1994 se v Římě radí biskupové a zástupci řádů a řádových společenství o řádovém životě a jeho dnešním významu.
Číst dál
Tato z nejženštějších žen potřebovala vždy silný protipól mužného vlivu, podněty a oporu v duchu muže, aby mohla vnitřně vyrovnávat velké duchovní napětí svého života.
Číst dál
-
Recenze
Johannes Haas: „Žít pokojně“
Když se jeho srdce zastavilo… hleděli na něho jako na neochvějného ukazatele, který na hodinách Páně ukazuje hodinu lásky. (Christine Busta)
Žít pokojně znamená prožít den, aniž bych chtěl najednou vyřešit problém svého života.
Žít pokojně znamená přizpůsobit se okolnostem, aniž budu vyžadovat, aby se okolnosti přizpůsobily mým přáním.
Žít pokojně znamená pevně věřit, že dobrotivá Boží prozřetelnost se o mne stará, i kdyby všechno nasvědčovalo o opaku.
– Tak by se ve zkratce (a velmi neúplně) daly charakterizovat tři z deseti bodů soukromého programu koncilového papeže Jana XXIII.
Deset krátkých, prostých a výstižných pravd, okomentovaných autorem knížky Johannesem Haasem, dotvářejí stále platný odkaz Jana XXIII. – „ukazatele, který na hodinách Páně ukazoval hodinu lásky…“
Tomáš M. Cigánek
