Není to bez důvodu, že se nám doporučuje číst evangelium ráno a ne večer. Četba evangelia by nás neměla uspávat, ale trhat jako dynamit hradby našeho přízemního egoizmu.
Číst dál
Karmel 3/1995
Karmel 3/1995
-
Září, říjen, listopad…
Máte své oblíbené roční období? A jak se Vám líbí podzim. Vnímáte také, jakou moudrostí na nás dýchá? Příroda rozehrává před našima očima pestrou škálu barev, které sluníčko umí ještě zvýraznit, ale loučení s létem je nepřehlédnutelné. Poslední plody našich polí a zahrádek jsou sklizeny a pečlivě uloženy. A děti a mládež přitom začali nový školní rok, další stupínek svého zrání. A každý zkušený školák ví, jak důležité je začít dobře, chytit dech hned od počátku. To je ta moudrost podzimu: vědomí neoblomnosti toku času, vůně zralých plodů (a touha po nich – i v nehmotném smyslu) a zároveň kuráž do nových začátků… Články tohoto čísla Karmelu Vám mohou napomoci k novým začátkům – nevěhlasným (na rozdíl od novoročních předsevzetí), lopotným a opakovaným (jako ten školní rok): co do vztahů k druhým, k sobě, v úsilí o lepší modlitbu… Ostatně: jde i o poslední tři měsíce roku, podněcujícího nás k vnitřní obnově mottem: Duchovní a tělesná kultura osobnosti.
Svatý Prokope, oroduj za nás!
S požehnáním Vám všem P. Gorazd Cetkovský, O.Carm.
Meditace jako forma modlitby není cvičení v koncentraci, nýbrž spíše cesta – v atmosféře ticha a rozmýšlení – k setkávání se s Bohem...
Číst dál
Je jméno, které zní staletími: hebrejsky Mirjam, řecky Maram, latinsky Maria, a potom dále v mnohotvárnosti řečí tohoto světa...
Číst dál
-
Velké tajemství církve
Erwin Keller
(kniha, která právě vychází)
Z doslovu biskupa Christopha Schönborna
Bylo to v převratném roce 1968. Jeden pravoslavný mnich měl přednášku pro nás, studenty teologie. Tento mnich se účastnil 2. vatikánského koncilu ve zcela mimořádné roli: jako osobní, ne jako hierarchický pověřenec velkého patriarchy Athenagora. Byl nejlépe seznámen s pracemi a záměry koncilu. Jeho přednáška začala slovy: „Mluvím k vám o tajemství, to znamená o realitě.“ Když uviděl náš údiv, zopakoval tuto větu a doplnil: „Nic není reálnější než tajemství.“
Tato mnichova slova jsou klíčem ke konstituci 2. vatikánského koncilu o církvi Lumen gentium: Kdo se chce přiblížit realitě církve, musí se přiblížit jejímu tajemství. Nic na ní není skutečnější než její tajemství. Ještě nikdy o sobě církev na koncilu tak podrobně nemluvila, jako na 2. vatikánském koncilu, a zde zvláště ve Věroučné konstituci o církvi v dnešním světě. Dřívější koncily se zabývaly tajemstvím, to jest skutečností Ježíše Krista, nebo otázkami milosti, ospravedlnění a svátostí. 1. vatikánský koncil (1870) se sice dotkl jednotlivých otázek církve, především role papeže v církvi. Až 2. vatikánský koncil se však pokusil o pohled na celou skutečnost církve samé: na její nejvlastnější tajemství.
Koncily se většinou výslovně zabývají některým tématem víry, když se dostane do krize. Církev dlouho žila svou víru v eucharistii, aniž ji zvláště tématizovala v učení. Až zproblematizování této víry ve středověku učinilo nutným precizovat církevní učení o eucharistii. Až do konce středověku vcelku neexistovaly traktáty o církvi. Když se objevily, krátce před reformační epochou, byl to signál, že se něco ve vědomí o církvi rozkolísalo. Bylo však ještě třeba staletí, než se církev na koncilu rozhodla slavnostně představit svůj původ a cíl, svou podstatu a působení. Výsledkem je především konstituce o církvi Lumen gentium, která se právem považuje za srdce koncilu.
Meditace Erwina Kellera jsou vhodné k tomu, aby nám pomohly uvědomit si šíři a hloubku pohledu 2. vatikánského sněmu na církev. Nejde o vědecko-teologický komentář ke konstituci. Tato kniha má jiný cíl: zpřístupnit texty koncilu pro meditaci. Pouze věřícímu a to znamená i modlícímu se pozorovateli se ukáže tajemství, tedy skutečnost církve. Proto tento meditativní přístup k textům, vycházející vždy ze slov Písma svatého a ústící v modlitbu.
Zvláštní zásluhou této knihy je to, že medituje celou konstituci o církvi. Teprve pohled na celek tohoto velkého dokumentu skutečně ukáže „vizi církve“ 2. vatikánského koncilu. Rozvrh konstituce už je sám podstatným prvkem poselství koncilu…
Přeložil Jaroslav Vokoun
