Karmel 3/1997

Stáhnout PDF

Sté výročí úmrtí sv. Terezie z Lisieux

Z „posledních rozhovorů“ mezi matkou Anežkou a nemocnou Terezií od Dítěte Ježíše (22. 7. 1897):

Řekla jsem jí o svém stálém strachu, který mě neopouštěl, že ji totiž uvidím trpět ještě více.
Myslím, že my, kdo běžíme cestou lásky, nemusíme myslet na to, co se nám může v budoucnu přihodit bolestného, neboť by to znamenalo, že nám chybí důvěra, a to je jako bychom se míchali do díla stvoření…

(Vstupuji do života, str. 75)

Milí čtenáři,

již rok se snažíme v našem časopise i různými jinými cestami sblížit se více se svatou Terezií od Dítěte Ježíše a svaté Tváře. Podněcuje nás k tomu naše touha přijmout odkaz naší spolusestry v Karmelu jako Boží prorocké oslovení vůči nám, lidem tohoto století, podněcuje nás k tomu také vděčnost za vše, co do našich životů Terezka vnesla, vede nás k tomu vědomí blížícího se jubilea jejího úmrtí.

30. září 1897

něco před půl osmou večer Terezie po měsících utrpení a čekání na smrt zemřela. Podle jejích slov si pro ni nepřišla smrt, ale Ježíš, nezemřela, ale vstoupila do života a její „misie“ neskončila, ale začala. Její modlitby spustily déšť růží…

Prožijme tedy toto významné výročí s otevřeným srdcem, duchovně se ještě bezprostředněji připravme, jak je nám to ve společenstvích nebo soukromě možné – novénou, triduem… (láska je vynalézavá). Přeji Vám a vyprošuji na přímluvu naší velké malé sestry hojnost Boží milosti.

P. Gorazd Cetkovský O.Carm.