Neuctívám hmotu, uctívám toho, kdo hmotu stvořil, kdo se stal hmotou kvůli mně a svolil přebývat ve hmotě a skrze hmotu pracoval na mém spasení. Neustanu ctít onu hmotu, skrze niž přichází má spása.
(Jan Damašský /657–753/)
Neustanu ctít onu hmotu, skrze niž přichází má spása
Das könnte Sie auch interessieren
Nechte Boha, ať si ve Vašem srdci počíná po svém...
Weiterlesen
Přes klín Boží vlastníme čas i prostor a opravdu nekonečné možnosti vztahů. A každá dobrá láska, ve které bylo víc pochopení a přátelství než vášně (…), posvěcuje život.
Weiterlesen
Cesta míru mezi náboženstvími je možná. Jejím východiskem musí být Boží způsob nazírání věcí. Bůh se nedívá očima, Bůh se dívá srdcem...
Weiterlesen
Všechna náboženství pronášejí svojí řečí jméno Páně. Zpravidla je pro člověka lepší nazývat Boha svou rodnou řečí, ne cizí...
Weiterlesen
V dlouhé historii křesťanů se mnozí ocitli jednoho dne rozděleni, aniž by vlastně věděli proč...
Weiterlesen
Svoboda je právem každého člověka: každý má svobodu vyznání, myšlení, vyjadřování a jednání...
Weiterlesen
Křesťanství má veliký, nesplacený dluh vůči evropské civilizaci. Evropa dodnes cítí jizvy svého rozdělení. Kdo ji rozdělil?
Weiterlesen
Přesvědčila jsem se, že člověk víc udělá na sobě a na jiných, když se mu zdá, že planí a zdánlivě mrhá v čase...
Weiterlesen
Pane Ježíši, vystav si v mém srdci z plamenů věž,
nebo bude ti v něm zima a zase mi uprchneš...
Trpělivost, stejně jako stálost, souvisí s vírou v Boží prozřetelnost...
Weiterlesen
