V pracovním shonu, v útrapách a pronásledováních, kdy nelze mít tolik klidu, nebo je-li člověk vyprahlý, Kristus je vždy nejlepší přítel a je naším velkým společníkem, neboť vidíme, že je člověk jako my, že je podroben týmž slabostem a utrpení. Až si na to jednou zvykneme, dokážeme si ho snadno představit, přestože se někdy může stát, že nedokážeme udělat ani to, ani ono. Proto je dobré, co jsem už říkala, totiž abychom si nezvykali vyhledávat duchovní útěchy. Ať se děje, co se děje, držme se pevně kříže, neboť to je vždy veliká věc. I náš Pán zůstal bez útěchy a sám se svými bolestmi pod tíží kříže.
(Terezie od Ježíše, Kniha života, XXII, 10)
