Eva J.
čekáme na východ slunce
ale naše obloha je plná mraků
plni jedu a s krvácejícími ranami
čekáme na uzdravení
v zapomnění hledáme
svou spásu a odpuštění
naše prázdné dlaně
touží po naplnění
v konejšivém spánku
čekáme na probuzení
plni pochybností prosíme o důvěru
chceme splynout
prahneme po volnosti
ale bojíme se pustit břehu, bloudit
proč?
uhýbáme před přímými pohledy a doteky
žijeme jen ve snech
prosíme o milost
a chvějeme se pýchou a strachem
že naše modlitba bude vyslyšena
