Jan od Kříže
Když někdo v sobě chová něco z oné hluboké lásky k Bohu, která touží po mlčícím ústraní, pak bychom mu i církvi způsobili velké zlo, kdybychom ho byť jen na okamžik nutili k „aktivitě“ a k jinak významné činnosti. Vždyť Bůh sám nás zapřísahá, abychom duši nevyrušovali z takového setkání lásky. Kdo se toho potom beztrestně odváží? Koneckonců jsme byli pro takovou lásku stvořeni! Na to by měli pomyslet i ti aktivní, kteří se domnívají, že svým mluvením a celým svým vnějším snažením slouží světu. Měli by pomyslet na to, že by více prospěli církvi a že by více udělali radost Bohu, kdyby aspoň malou část takto spotřebovaného času strávili s Bohem na modlitbě, i kdyby jejich modlitba byla ještě velmi ubohá. Přírůstek duchovní síly, který by takto dostali darem, by je uschopnil způsobit jedinou akcí více – a s menším vynaložením sil – než tisícem jiných. Co dělají, než že se unavují a přece nedokáží téměř nic, ano někdy vůbec nic, pokud nenadělají dokonce škodu.
Bůh nás chraň toho, aby se sůl zkazila. Co se zdá, že někdo vykoná navenek – v jádru nebude ničím. Neboť dobré dílo se nevykoná jinak než mocí, vycházející od Boha. Kolik by se o tom dalo napsat!
Duchovní zpěv 28
Johannes von Kreuz: Wichtiger als alle „Aktionen“,
Karmelimpulse III/1993).
Přeložil Dr. Vojtěch Pola.
