Lidi nelze milovat příliš, avšak Boha lze milovat příliš málo. On musí být na prvním místě, ne až na druhém; postavíme-li totiž na jeho místo někoho jiného, nebude to fungovat. Když si z někoho uděláme boha, když na člověka naložíme „břemena božská“, zlomí se pod nimi a my se dočkáme jen zklamání.
Mít Boha na prvním místě neznamená, že naši milovaní ztrácejí na své hodnotě; naopak nás to osvobozuje k tomu, abychom je mohli milovat více. Jakmile totiž bližní přestane být naším bohem, stane se skutečně naším bližním.
(Mary David Totah, OSB /1957–2017/, Radost z Boha)
