Láska, jež se necítí být umenšena ani nezávidí

Proč Pán dopouští, že jeho blízcí, světecké osobnosti, smějí jednat „za něj“ (anebo proč Maria drží svou ruku nad jeho)? Protože ho nevýslovně těší, jak získáním zásluh (tj. prostoru v srdci pro Boží jednání) se stáváme Bohu podobnějšími. Nechat druhé v zásadních záležitostech jednat (třeba se přimlouvat za odvrácení katastrofy) může jen nezměrná Láska, jež se necítí být umenšena ani nezávidí.

(Michal Altrichter SJ /*1965/, úryvek z knihy Události víry)