Terezie z Lisieux (1873–1897)

Když láska zapustila v duši hluboké kořeny, ukáže se i navenek. Je jeden tak půvabný způsob, jak odmítnout to, co nemůžeme dát, že odmítnutí udělá zrovna takovou radost jako dar.

Je pravda, že se každý méně rozpakuje požádat o službu sestru, která je stále ochotna posloužit. Ale Ježíš řekl: „Od toho, kdo si chce od tebe vypůjčit, se neodvracej“ (Mt 5,42). Proto sestrám, které mají ve zvyku žádat o služby, se nesmíme vyhýbat pod záminkou, že bychom byly nuceny je odmítnout. Ani nesmíme být úslužné proto, abychom takové vypadaly, nebo v naději, že podruhé vám sestra, které posloužíte, službu oplatí. Vždyť náš Pán také řekl: „Půjčujete-li jenom těm, od kterých to zase doufáte dostat, co za to můžete od Boha čekat? Vždyť i hříšníci půjčují hříšníkům, aby dostali stejně tolik zase nazpátek. Ale vy ... prokazujte dobrodiní a půjčujte, a nic nečekejte zpět. Vaše odměna bude hojná“ (Lk 6,34n). Ano, hojná bude odměna, a to už na zemi... Na této cestě nás stojí mnoho jen první krok.

Půjčit a nečekat nic nazpět, to se zdá přirozenosti tvrdé. My bychom raději dali, protože darovaná věc už není naše. Někdo přijde a řekne vám úplně přesvědčivě: „Sestro, potřebuji na několik hodin vaši pomoc. Ale buďte klidná, mám dovolení od naší matky, a oplatím vám čas, který mi věnujete, protože vím, jak jste zaneprázdněná.“ Opravdu, když velmi dobře víme, že čas, který půjčujeme, nebude vrácen, řekly bychom raději: „Daruji vám ho.“ To by uspokojovalo sebelásku, neboť darování je velkodušnější úkon než půjčování, a pak, sestře se dá pocítit, že nepočítáme s jejími službami... Jak se Ježíšova ponaučení příčí citům přirozenosti! Bez pomoci milosti by bylo nemožné nejen je uvádět do praxe, ale vůbec je pochopit. (AS 223n)

(AS = Autobiografické spisy)

Související

Další texty Terezie z Lisieux
V Karmelitánském nakladatelství: Terezie z Lisiex