KARMEL

Věřím, že blahoslavení mají veliký soucit s naší bídou, připomínají si, že byli křehcí a zranitelní stejně jako my, že se dopouštěli stejných vin, že sváděli stejné boje, a proto je jejich bratrský soucit ještě větší než na zemi. Proto o nás nepřestávají pečovat a modlit se za nás.

(sv. Terezie od Dítěte Ježíše)

Když nic necítím, když se nedokážu modlit a když nedokážu uplatňovat ctnosti, právě tehdy nadchází vhodný okamžik ke hledání drobných příležitostí, těch malých „nic“, která působí Ježíši větší radost než vláda nad světem nebo dokonce než velkodušně snášené mučednictví: například úsměv, laskavé slovo řečené ve chvíli, kdy má člověk chuť neříkat nic nebo dát najevo svou unuděnost.

(sv. Terezie od Dítěte Ježíše)

Když zůstanu sama, až se to stydím přiznat, modlitba růžence mě stojí více sil než kající praktiky… cítím, že se jej modlím tak špatně! Musím se násilím nutit k rozjímání růžencových tajemství; nedokážu soustředit myšlenky… Po dlouhý čas jsem se rmoutila tím nedostatkem zbožnosti, který mě překvapoval, protože tak nesmírně miluji svatou Pannu, že bych s lehkostí měla odříkávat modlitby k její chvále, které jsou jí tak milé. Teď už se ale tolik netrápím; jsem přesvědčena, že je-li Královna nebe mou Matkou, je spokojena i s mou dobrou vůlí.

(Sv. Terezie od Dítěte Ježíše)

Pane, ty víš, že nemám jiné poklady než duše, které se ti zalíbilo spojit s mojí duší: tyto poklady jsi mi svěřil ty sám, proto si troufám vypůjčit slova, jimiž ses obrátil k nebeskému Otci poslední večer, který tě ještě zastihl na naší zemi jakou poutníka a smrtelníka. Ježíši, můj Milovaný, nevím, kdy skončí mé vyhnanství… nejeden večer mám ještě zpívat o tvém milosrdenství ve vyhnanství, ale nakonec i pro mě nastane poslední večer. Pak bych chtěla, abych ti mohla říct, můj Bože: “Já jsem tě oslavila na zemi. Dokončila jsem dílo, kterés mi svěřil, abych ho vykonala. Zjevila jsem tvé jméno lidem, které jsi mi dal. Byli tvoji, a mně jsi je dal. Nyní poznali, že všechno, cos mi dal, je od tebe. Vždyť slova, která jsi dal mně, dala jsem jim. Oni je přijali a skutečně poznali, že tys mě poslal. Prosím za ty, které jsi mi dal, vždyť jsou tvoji. Už nejsem ve světě, ale oni jsou ve světě a já jdu k tobě. Otče svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal. Nyní jdu k tobě, ale toto mluvím ještě ve světě, aby měli radost, která pochází od tebe, v sobě dovršenou. Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je ochránil od zlého. Nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa. Prosím nejen za ně, ale také za ty, kdo pro jejich slovo uvěří v tebe.
Otče, chci, aby tam, kde budu já, byli se mnou i ti, které jsi mi dal, a aby svět poznal, žes je miloval, jako jsi miloval mne.“
Ano, Pane, tohle bych po tobě chtěla opakovat, dříve než se rozletím do tvé náruče. Je to opovážlivost? Ale ne, už dávno jsi mi dovolil, abych vůči tobě byla odvážná. Jako mluvil otec marnotratného dítěte ke svému staršímu synu, řekl jsi mi: „Všechno, co je moje, je i tvoje.“ Tvá slova, Ježíši, jsou tedy moje a můžu je použít, abych přivolala na duše, které jsou se mnou spojeny, milosti nebeského Otce. Ale když, Pane, říkám, že chci, aby ti, které jsi mi dal, byli také tam, kde budu já, nemyslím tím, že by nemohli dosáhnout mnohem vyšší slávy, než jakou se ti zlíbí dát mně: prostě chci prosit, abychom se jednoho dne všichni sešli v tvém krásném Nebi.

( Sv. Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře, úryvek z rukopisu C)

Můj život chvilka je, vteřina pomíjivá,
která mi uniká a mizí jako sen.
Na lásku k tobě mi, Pane, jak sám víš, zbývá
jen tento dnešní den!

Toužím jen po tobě, Ježíši milovaný,
zůstaň mi oporou v tomto dni jediném,
usměj se, ujmi se v mé duši kralování
aspoň na dnešní den!

Co na tom, hrozí-li mi budoucnost snad temně,
o zítřek neprosím. Můj Pane, zahal jen
svým stínem život můj, chraň čisté srdce ve mně
aspoň po dnešní den!

Myslím-li na zítřek, nestálosti se bojím,
do srdce vniká mi bolest a žalný sten;
můj Bože, o zkoušky, o bolest ale stojím
aspoň pro dnešní den!

Dovol mi, Pane můj, abych se v tobě skryla;
sem nedolehne hluk, jenž vládne nad světem,
dopřej mi, abych v tvé lásce a přízni žila
aspoň po dnešní den!

Před božským srdcem tvým vše časné zapomínám,
strach z těžkých nočních snů je klidem zapuzen.
Dopřej mi v tomto srdci místo, nechci jinam
aspoň na dnešní den!

(sv. Terezie od Dítěte Ježíše, úryvek z „Písně na dnešní den“, 1. června 1894)

Mons. Guy Gaucher, OCD
(1. část)

"Terezka a Otcovo milosrdenství." Ano, toto téma mi navrhla Komunita blahoslavenství. Přivádí nás k jádru Terezčina učení. (...) Pro ty, kteří Terezku příliš neznají: ona toto milosrdenství objevila ve skutečnosti až teprve ve svých dvaadvaceti letech, na konci svého života. To neznamená, že předtím o něm nevěděla.

Číst dál...

Stále bude mít oči upřené na tebe...Terezie z Lisieux (1873-1897)

Ježíši, já jsem příliš malá, než abych dělala velké věci... Mým šílenstvím je naděje, že tvá láska mě přijme jako oběť... Mé šílenství záleží v tom, že prosím své bratry orly, aby mi vyprosili milost, že poletím k Slunci lásky na perutích božského Orla...

Číst dál...

Srdce malého dítěte nežádá o bohatství a slávu (ani o slávu nebeskou)... Dítě prosí o lásku...Terezie z Lisieux (1873-1897)

Jsem jen dítě, bezmocné a slabé. Ale právě má láska mi dává odvahu, abych se nabídla za oběť tvé lásce, Ježíši... Láska si mě zvolila za celopal, mne slabého a nedokonalého tvora... Není tato volba hodná Lásky?... Ano, aby Láska byla plně uspokojena, musí se snížit, musí se snížit až k nicotě a tuto nicotu přetvořit v oheň...

Číst dál...

Připomínáme

Kalendář

prosinec 2020
Po Út St Čt So Ne
30 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3

Přihlášení