KARMEL

„Pochopila jsem víc než kdy jindy, jak Ježíš touží být milován“ (sv. Terezie od Dítěte Ježíše) … Jak Ježíš touží být milován! Ano, tak to Terezie píše. Tento mluvnický tvar však v sobě nese překvapení. Být milován pro Ježíše znamená, že mu dovolujeme, aby nás aktivně miloval. A pro nás být milován znamená, že se jím necháme milovat. Ježíš je milován tehdy, když nás může plně milovat. Ježíše milujeme, když se necháme milovat v plnosti.

(P. Conrad de Meester OCD /*1936/, Malá cesta Terezie z Lisieux)

Nemyslete, že pokora mi brání uznat Boží dary. Já vím, že ve mně udělal veliké věci a denně o tom šťastně zpívám. Pamatuji, že více má milovat ten, komu bylo více odpuštěno, proto se snažím udělat ze svého života úkon lásky a netrápím se už, že jsem jen malá duše. Naopak, mám z toho radost. Proto se odvažuji doufat, že se „už brzy protrhá závoj víry“, ale ne proto, že jsem připravena. Cítím, že nebudu připravena nikdy, jestli mě Pán sám nepřetvoří. Může to udělat v jediném okamžiku. Po všech milostech, kterými mě zahrnul, čekám ještě na milost jeho nekonečného milosrdenství.

(Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře, dopis 224, abbé Bellièrovi, 25. dubna 1897)

Chcete vědět, mám-li radost, že půjdu do Ráje. Měla bych velikou, kdybych tam šla, ale… nespoléhám na nemoc, to je příliš pomalá vůdkyně. Spoléhám už jen na lásku. Proste Pána Ježíše, aby všechny modlitby, které se za mne konají, sloužily k rozdmýchání Ohně, který mě má strávit…

(Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře, dopis 242, sestře Marii od Nejsvětější Trojice, 6. června 1897)

Ach, Celino, jak je snadné líbit se Ježíši, uchvátit jeho srdce. Stačí jen milovat ho a neohlížet se na sebe, nezpytovat příliš své chyby… Tvá Terezie není v této chvíli na výšinách, ale Ježíš ji učí těžit ze všeho dobrého i špatného, co v sobě najde.

(Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře, dopis 142, Celině, 6. července 1893)

Milovaná sestřičko, nebuďte smutnou malou holčičkou, když vidíte, že vás nechápou, že vás špatně posuzují, že na vás zapomínají… (…) Zapomeňte na všechno, co není Ježíš, zapomeňte na sebe z lásky k Němu!... Milovaná sestřičko, neříkejte, že je to těžké. Jestliže takhle mluvím, je to vaše vina, řekla jste mi, že velmi milujete Ježíše. Duši, která miluje, se nezdá nic nemožné…

(Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře, dopis 251, sestře Martě od Ježíše, červen-červenec 1897)

Vůbec si nelámu hlavu s budoucností. Jsem si jistá, že Pán Bůh provede svou vůli, to je jediná milost, po které toužím. Není třeba být větším royalistou než král… Ježíš nepotřebuje nikoho ke konání svého díla, a kdyby mě přijal, bylo by to jenom z jeho dobroty.

(Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře, dopis 221, otci Roullandovi, 19. března 1897)

Má milovaná sestro, prosím vás, pochopte, že chce-li někdo milovat Ježíše, být obětí jeho lásky, pak čím je slabší, bez tužeb a bez ctností, tím je pro působení této stravující a přetvořující Lásky způsobilejší… Pouhá touha být obětí stačí, ale člověk musí souhlasit, že zůstane chudý a bez síly, a to je těžké… (…) Důvěra, a nic než důvěra nás má dovést k Lásce…

(Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře, dopis 197, sestře Marii od Nejsvětějšího Srdce, 17. září 1896)

Celino,… co je to čas? Čas, to je jen přelud, sen… Bůh už nás vidí ve slávě, raduje se z naší věčné blaženosti!... Jak mě tato myšlenka blaží, chápu, proč s námi nesmlouvá…

(Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře, dopis 108, Celině, 18. července 1890)

Marie, dej doopravdy své srdce Ježíši, on po něm žízní, hladoví, uchází se o tvé srdce do té míry, že je ochoten bydlet ve špinavé a temné komůrce, jen aby tě měl pro sebe!... Ach, jak bychom nemilovali přítele, který se spokojí s takovou krajní nouzí, jak bychom se opovážili vymlouvat se na svou chudobu, když se Ježíš připodobňuje své snoubence… Byl bohatý, a stal se chudým, aby spojil svou chudobu s chudobou Marie od Nejsvětější svátosti… Jaké tajemství lásky!...

(Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře, dopis 109, Marii Guérinové, červenec 1890)

LT 266DetailNemohu se bát Boha, který se stal pro mne tak maličkým… miluji Ho!... neboť On je jen láska a milosrdenství!

(Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře, přípis na posledním obrázku, který Terezie namalovala a věnovala abbé Bellièrovi, 25. srpna 1897)

25. prosince vám určitě pošlu svého anděla, aby položil mé úmysly k hostii, kterou proměníte. Z hloubi svého srdce vám děkuji, že budete sloužit jitřní mši za naši matku a za mne. Až budete u oltáře, budeme zpívat vánoční matutinum… Bratříčku, nezmýlil jste se, když jste řekl, že mým úmyslem bude bezpochyby „poděkovat Ježíši za největší den milosti“. Vánoční noc 1886 byla pro mé povolání rozhodující – musím ji nazvat „nocí svého obrácení“. V té požehnané noci, o níž je napsáno, že ozařuje slasti samotného Boha, mě Ježíš, který se stal dítětem z lásky ke mně, vyprostil z plének a dětských nedokonalostí. Tak mě přetvořil, že jsem se už nepoznávala.

(Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře, dopis 201, otci Roullandovi, 1. listopadu 1896)

Připomínáme

Kalendář

květen 2022
Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Přihlášení