KARMEL

Vůbec si nelámu hlavu s budoucností. Jsem si jistá, že Pán Bůh provede svou vůli, to je jediná milost, po které toužím. Není třeba být větším royalistou než král… Ježíš nepotřebuje nikoho ke konání svého díla, a kdyby mě přijal, bylo by to jenom z jeho dobroty.

(Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře, dopis 221, otci Roullandovi, 19. března 1897)

Má milovaná sestro, prosím vás, pochopte, že chce-li někdo milovat Ježíše, být obětí jeho lásky, pak čím je slabší, bez tužeb a bez ctností, tím je pro působení této stravující a přetvořující Lásky způsobilejší… Pouhá touha být obětí stačí, ale člověk musí souhlasit, že zůstane chudý a bez síly, a to je těžké… (…) Důvěra, a nic než důvěra nás má dovést k Lásce…

(Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře, dopis 197, sestře Marii od Nejsvětějšího Srdce, 17. září 1896)

Celino,… co je to čas? Čas, to je jen přelud, sen… Bůh už nás vidí ve slávě, raduje se z naší věčné blaženosti!... Jak mě tato myšlenka blaží, chápu, proč s námi nesmlouvá…

(Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře, dopis 108, Celině, 18. července 1890)

Marie, dej doopravdy své srdce Ježíši, on po něm žízní, hladoví, uchází se o tvé srdce do té míry, že je ochoten bydlet ve špinavé a temné komůrce, jen aby tě měl pro sebe!... Ach, jak bychom nemilovali přítele, který se spokojí s takovou krajní nouzí, jak bychom se opovážili vymlouvat se na svou chudobu, když se Ježíš připodobňuje své snoubence… Byl bohatý, a stal se chudým, aby spojil svou chudobu s chudobou Marie od Nejsvětější svátosti… Jaké tajemství lásky!...

(Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře, dopis 109, Marii Guérinové, červenec 1890)

LT 266DetailNemohu se bát Boha, který se stal pro mne tak maličkým… miluji Ho!... neboť On je jen láska a milosrdenství!

(Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře, přípis na posledním obrázku, který Terezie namalovala a věnovala abbé Bellièrovi, 25. srpna 1897)

25. prosince vám určitě pošlu svého anděla, aby položil mé úmysly k hostii, kterou proměníte. Z hloubi svého srdce vám děkuji, že budete sloužit jitřní mši za naši matku a za mne. Až budete u oltáře, budeme zpívat vánoční matutinum… Bratříčku, nezmýlil jste se, když jste řekl, že mým úmyslem bude bezpochyby „poděkovat Ježíši za největší den milosti“. Vánoční noc 1886 byla pro mé povolání rozhodující – musím ji nazvat „nocí svého obrácení“. V té požehnané noci, o níž je napsáno, že ozařuje slasti samotného Boha, mě Ježíš, který se stal dítětem z lásky ke mně, vyprostil z plének a dětských nedokonalostí. Tak mě přetvořil, že jsem se už nepoznávala.

(Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře, dopis 201, otci Roullandovi, 1. listopadu 1896)

Komu má naše ubohé srdce hladovějící po Lásce věnovat lásku? … Kdo bude pro to dost veliký? … Může ji lidská bytost pochopit… a hlavně, bude ji umět oplácet?... Marie, je jediná bytost, která může pochopit hloubku slova „milovat“! Jenom náš Ježíš nám umí vrátit nekonečně víc, než co my mu dáváme…

(Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře, dopis 109, Marii Guérinové, červenec 1890)

Vím, že oheň lásky posvěcuje víc než oheň očistce, vím, že si Ježíš pro nás nemůže přát neužitečná utrpení a že by mi nevnukal touhy, jež pociťuji, kdyby je nechtěl naplnit.

(Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře, rkp. A 84v)

Doufám, bratře, že kdybych opustila vyhnanství, nezapomněl byste na svůj slib, že se budete za mne modlit. Nepřeji si, abyste žádal Pána Boha, aby mě osvobodil od očistcových plamenů. Svatá Terezie říkala svým dcerám, když se chtěly za ni modlit: „Vůbec mi na tom nezáleží, že budu v očistci až do posledního soudu, jestliže zachráním svými modlitbami třeba jen jedinou duši!“ Tato slova nalézají ozvěnu v mém srdci, chtěla bych zachraňovat duše a kvůli nim zapomínat na sebe. Chtěla bych je zachraňovat i po své smrti, proto bych byla ráda, kdybyste říkal: „Bože, dovol mé sestře, aby ještě pomáhala tě milovat.“

(Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře, dopis 221, otci Roullandovi, 19. března 1897)

Co mě přitahuje k nebeské Vlasti, je volání Pána, je to naděje, že ho budu konečně milovat tak, jak jsem po tom toužila, a myšlenka, že budu moci vzbuzovat lásku k němu v mnoha duších, které ho budou navěky velebit.

(Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře, dopis 254, otci Roullandovi, 13. července 1897)

Řekli mi, že budu mít strach před smrtí. Je to docela možné. Nikdo nevěří svým citům méně než já. Nikdy se nespoléhám na své vlastní myšlenky; vím, jak jsem slabá; ale chci se radovat z pocitu, který mi Bůh dává právě teď. Trpět opakem, na to je vždycky čas.

(Terezie od Dítěte Ježíše, poslední rozhovory, 20. května 1897)

Připomínáme

17 čvc 2024;
00:00
bl. Terezie od sv. Augustina a spolusestry, panny
20 čvc 2024;
00:00
sv. Eliáš, prorok
20 čvc 2024;
19:00 - 15:00
Velká pouť v Kostelním Vydří
23 čvc 2024;
00:00
bl. Jan Soreth, kněz
25 čvc 2024;
00:00
sv. Jáchym a Anna, ochránci Řádu

Kalendář

červenec 2024
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

Přihlášení