1206 nebo o několik let později píše sv. Albert, patriarcha jeruzalémský, řeholi a předává ji usedlíkům na hoře Karmel. Jde o první autentické svědectví o řádu.
1225 V tomto roce popisuje jeden francouzský poutník „velice krásný kostel naší milé Paní“ poustevníků na hoře Karmel. Je to doklad skutečně staré mariánské tradice.
1226 Papež Honorius III. uznává řeholi sv. Alberta.
1238 Protože se v předcházejícím desetiletí velice množí přepady od Saracénů, řád se začíná přesídlovat do Evropy. Na Kypru (La Frontaine) a Sicílii (Messina) jsou zakládány první kláštery.
1247 První generální kapitula řádu v Anglii. Papež Inocenc IV. Zavazuje biskupy k přijetí karmelitánů do svých diecézí.
1247 1. října je řehole sv. Alberta Svatou stolicí potvrzena a zmírněna. Přitom jsou karmelitáni poprvé titulováni jako „řád“.
1252 Poprvé se objevuje titul „Řád blahoslavené Panny Marie z hory Karmel.“
1256 Simon Stock (*16. 5. 1265), kterému podle tradice dala Panna Maria karmelitánský škapulíř je zvolen generálem řádu.
1281 Generální kapitula v Londýně. Nové konstituce (nejstarší, které se zachovaly) a první odkazy na Elijášskou tradici v řádu.
1291 Akko, poslední bašta západního křesťanství, upadne do rukou Saracénů. Je ztracen klášter na Karmelu a všechny ostatní kláštery ve Svaté zemi.
1298 Bonifác VIII. potvrzuje s konečnou platností karmelitány.
1347 Karel IV. zakládá první dům v Čechách, při příležitosti své korunovace za českého krále.
1381 Karmelitánský řád je rozpolcen mezi papežem a protipapežem.
1411 Za generálního převora Johanna Grossi se řád opět sjednocuje. Vzniká česká provincie, ale má jen krátké trvání.
1442 Papež Nicolaus V. dává svolení k založení klášterů sester.
1455 V Holandsku se zveřejňují první konstituce pro sestry.
1459 Papež Pius II. zmírňuje předpisy pravidel o postech.
1515 28. března se narodila Terezie z Avily (†1582).
1538 Čas protestantské reformace a utrpení mnoha lidí. 38 karmelitánských klášterů je v Anglii rozpuštěno. O rok později se děje totéž s 25 irskými kláštery.
1560 10 karmelitánských klášterů ve Skotku je rozpuštěno nebo sekularizováno. V dalších letech jsou náboženskými válkami zničeny mnohé kláštery ve Francii.
1568 Jan od Kříže a Antonín od Ježíše zakládají v Duruelo první reformovaný klášter.
1593 Papež Klement VIII. potvrzuje rozdělení řádu na reformovaný tereziánský Karmel a původní větev.
1627 Přichází karmelitáni opět do Čech. Dostávají pražský kostel u svatého Havla.
1746–52 Stavba kláštera v Kostelním Vydří. 1781 Josef II. ruší kontemplativní řády v Rakousku-Uhersku jako neužitečné. Toto postihuje 700 domů a 38 000 řeholníků, včetně karmelských domů v Praze a Chyši.
1792 Za francouzské revoluce rozpuštěny tamní kláštery.
1794 V Paříži šestnáct bosých karmelitek před svojí popravou veřejně obnovuje své zasvěcení. Zároveň přitom nabízejí život jako oběť za ukončení hrůzovlády. Jejich smrtí skutečně končí popravy ve Francii.
1834 Zrušeny kláštery v Portugalsku, o rok později ve Španělsku.
1841 Žije v Německu poslední karmelitán a celkově se dá říci, že v devatenáctém století řád prakticky zanikl.
1864 Založen první klášter v USA v Kansasu.
1909 Založeny kláštery v Austrálii (Middle Park, Victorie).
1908 Je Kostelní Vydří ustanoveno jako karmelitánský klášter a na pozvání brněnského biskupa Pavla Huyna sem přichází první bratři. Převorem byl P. Telesford Hardt.
1920 Němečtí karmelitáni odcházejí do Rakouska.
1931 Nastoupil ve Vydří jako převor a farář P. Prokop Valena, rodák z Prostředního Vydří.
1931 Přichází do Vydří P. Metoděj Fr. Minařík a je ustanoven kaplanem.
1947 Také přichází P. Melichar L. Karásek, rodák z Kostelního Vydří.
1950 Na den nalezení svatého Kříže (3. května) byli P. Valena a P. Minařík odvezeni do internačního tábora v želivském klášteře.
1971 6. 6. † P. Valena
1985 26. 5. † P. Karásek – dlouholetý farář v Kostelním Vydří.
1990 Na slavnost Panny Marie Karmelské znovuotevřen klášter v Kostelním Vydří.
