Ach, odpusť mi, Ježíši, jestli jsem pošetilá, když chci opakovat své touhy, své naděje, které se dotýkají nekonečna: odpusť mi a uzdrav mou duši tím, že jí dáš to, v co doufá!
(Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře, rkp. B, 2v )
Uzdrav mou duši tím, že jí dáš to, v co doufá!
Mohlo by Vás také zajímat
Můj život chvilka je, vteřina pomíjivá,
která mi uniká a mizí jako sen.
Na lásku k Tobě mi, Pane, jak sám víš, zbývá
jen tento dnešní den!
Dítě, ty mé jméno znáš
a tvůj hlas mi říká sladce:
když se cele odevzdáš,
přejmu kormidlo v tvé bárce.
Třeba trpím temnotami
v životě svém smrtelném...
... tisíc věcí, které chápu, když jsem u bran věčnosti...
Číst dál
Jak sladkou radost působí pomyšlení, že Pán Bůh je spravedlivý...
Číst dál
Ježíši, vím, že láska se nesplácí jinak než láskou...
Číst dál
Dnes uplynulo právě sto let od svatořečení Terezie od Dítěte Ježíše…
Číst dál
Nepohrdám hlubokými myšlenkami, které živí duši a spojují ji s Bohem, už dávno jsem však pochopila, že se o ně nesmíme opírat...
Číst dál
Myslela jsem na duše, které se nabízejí jako oběť Boží Spravedlnosti, aby odvrátily tresty, uchystané hříšníkům, a vzaly je na sebe...
Číst dál
