Ach, odpusť mi, Ježíši, jestli jsem pošetilá, když chci opakovat své touhy, své naděje, které se dotýkají nekonečna: odpusť mi a uzdrav mou duši tím, že jí dáš to, v co doufá!
(Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře, rkp. B, 2v )
Uzdrów moją duszę, dając jej to, w co ma nadzieję!
Może Cię również zainteresować
Moje życie to chwila, ulotna sekunda,
która umyka mi i znika jak sen.
Na miłość do Ciebie, Panie, jak sam wiesz, zostaje mi
tylko ten dzisiejszy dzień!
Dítě, ty mé jméno znáš
a tvůj hlas mi říká sladce:
když se cele odevzdáš,
přejmu kormidlo v tvé bárce.
Třeba trpím temnotami
v životě svém smrtelném...
... tisíc věcí, které chápu, když jsem u bran věčnosti...
Czytaj dalej
Jak sladkou radost působí pomyšlení, že Pán Bůh je spravedlivý...
Czytaj dalej
Ježíši, vím, že láska se nesplácí jinak než láskou...
Czytaj dalej
Dnes uplynulo právě sto let od svatořečení Terezie od Dítěte Ježíše…
Czytaj dalej
Nepohrdám hlubokými myšlenkami, které živí duši a spojují ji s Bohem, už dávno jsem však pochopila, že se o ně nesmíme opírat...
Czytaj dalej
Myslela jsem na duše, které se nabízejí jako oběť Boží Spravedlnosti, aby odvrátily tresty, uchystané hříšníkům, a vzaly je na sebe...
Czytaj dalej
