Blog
Fale niekończącej się Bożej czułości
Bohu se líbí, že miluji svou maličkost a svou chudobu, líbí se mu má slepá naděje v jeho milosrdenství... to je můj jediný poklad. (D 197)
Ach..., jak málo jsou známy Ježíšova dobrota a jeho milosrdná láska!... Je pravda, že máme-li se těšit z těchto pokladů, musíme se pokořit, uznat svou nicotu. A toto nechce mnoho lidí udělat. (D 261)
Na všech stranách je tvá milosrdná láska zneuznávána, odmítána. Srdce, kterými toužíš prokazovat milosrdenství, obracejí se k tvorům a prosí je o štěstí a o jejich ubohou náklonnost, místo aby se vrhla do tvé náruče a přijala tvou nekonečnou lásku...
Můj Bože, zůstane tvá zhrzená láska v tvém srdci? Zdá se mi, že kdybys našel duše, které by se obětovaly jako celopal tvé lásce, rychle bys je strávil, zdá se mi, že bys byl šťasten, kdybys nemusel potlačovat vlny nekonečné něhy, které jsou v tobě...
Jestliže se tvá spravedlnost ráda rozlévá, ačkoli se prostírá jen na zemi, oč víc touží tvá milosrdná láska zapalovat duše, když tvé milosrdenství stoupá až k nebesům... (1)
Ježíši, kéž jsem já tou šťastnou obětí! Sežehni svůj celopal ohněm své božské lásky!... (AS 171n)
(1) Srov. Ž 35,5.
(D = Dopisy, AS = Autobiografické spisy)
Zkušenosti, které Jan nazývá »temnou nocí«, jsou zkušenostmi vyplývajícími ze vztahu, zkušenostmi kontemplativními, tedy takovými, které působí v člověku Bůh. Temnota a noc jsou obrazy, které jsou v Janových spisech velmi nápadné.
Czytaj dalej