XI. Můj duch je jakoby veden, povzbuzován, oživován a ovládán, mám-li v duši a v srdci láskyhodnou Matku, tak jako předtím, jakoby Ježíšův duch, přebývající ve mně, sám skrze mne konal všechny mé skutky.
Duch Mariin ve mně řídí téměř tímtéž způsobem všechna má hnutí a činnosti, duše žije jakýmsi novým, dosud neznámým a nevyzkoušeným způsobem v Bohu. Maria je můj život, jakési oživující ovzduší, v němž tak dýchám a žiji v Bohu, vznešenějším a vyšším způsobem než kdy předtím.
XII. Nadpřirozený život duše v Marii, pro Marii, s Marií a skrze Marii v Bohu vzrůstá k větší dokonalosti a stálosti. To, co vnímám, zakouším a prožívám, jsou věci, o nichž jsem nikdy předtím nečetla a neslyšela.
Maria, má láskyhodná Matka, je životem mé duše a tak vlastní duší mé duše. Ona rodí v mé duši život duše v Bohu neboli božský život tím, že vlévá zkušenost, povzbuzení, posílení, a tak mohu s větší stálostí a pevností, čistotou atd. setrvávat v božském životě v Bohu.
Toto vlévání oživujících milostí je mi udělováno tak bezprostředně z jejího láskyplného mateřského srdce, jako by byla naprostou vládkyní a rozdavatelkou všech Božích pokladů, aby ozdobila naše duše a tak nás učinila Bohu milými. Bůh ji tak poctil a zvelebil, že ji ustanovil jako Matku a Královnu nade všemi poklady svých milostí, které má naprosto a navždy pod svou mocí.
(Podle P. Metoděje Minaříka upravil Dr. V. P.)
