1. října - svátek

Narodila se 2.1.1873 v Alençonu (Francie). V patnácti letech vstoupila do kláštera karmelitek v Lisieux. Vynikala pokorou, evangelní prostotou a především důvěrou v Boha. Těmto ctnostem učila slovem i příkladem také novicky. Svůj život obětovala za spásu duší a rozšíření církve. Zemřela 30.9.1897. V roce 1925 byla prohlášena za svatou a roku 1927 za patronku misií. U příležitosti 100. výročí úmrtí ji v roce 1997 papež Jan Pavel II. prohlásil učitelkou církve.

Z vlastního životopisu svaté Terezie od Dítěte Ježíše

(V srdci církve budu láskou)

Když byly pro mě mé nesmírné touhy mučednictvím, otevřela jsem listy svatého Pavla, abych konečně nalezla odpověď. Mé oči utkvěly na dvanácté a třinácté kapitole prvního listu Korinťanům. V té první jsem četla, že všichni nemohou být zároveň apoštoly, proroky a učiteli, že se církev skládá z různých údů a oko nemůže být zároveň rukou. Odpověď byla jasná, ale mé touhy neutišila, pokoj mi nepřinesla.
Neztrácela jsem odvahu a četla jsem dál, až mi přinesla úlevu tato věta: „Usilujte o dary lepší. A teď vám chci ukázat ještě mnohem vzácnější cestu" (1 Kor 12,31). A apoštol vysvětluje, že i nejlepší dary nejsou nic bez lásky, a že láska je nejlepší cesta, neboť vede bezpečně k Bohu. Konečně jsem nalezla klid.
Když jsem pozorovala tajemné tělo církve, nepoznávala jsem se v žádném údu, jak je popisuje svatý Pavel, nebo spíše jsem se chtěla vidět v každém z nich. Ale láska mi poskytla stěžejní bod mého povolání. Bylo mi jasné, že je-li církev tajemným tělem, skládajícím se z mnoha údů, nemůže jí chybět část nejdůležitější a nejušlechtilejší. Pochopila jsem, že církev má srdce, a to srdce že plane láskou. Pochopila jsem, že jedině láska uvádí její údy v činnost, a kdyby tato láska uhasla, apoštolové by přestali hlásat evangelium, mučedníci by se zdráhali prolít svou krev. Pochopila jsem, že láska v sobě zahrnuje všechna povolání, že láska je všechno, že obsáhne všechny časy a místa, jedním slovem, že je věčná.
Tu jsem zvolala s velikou, překypující radostí: »Ježíši, má lásko, konečně jsem nalezla své povolání. Mým povoláním je milovat. Ano, nalezla jsem své místo v církvi, a toto místo jsi mi dal ty, můj Bože. V srdci církve, své Matky, budu láskou, a tak budu vším, a můj sen se splní!«

(Autobiografické spisy, Vimperk 1991, str. 187-8)

Modlitba

Bože, ty jsi své království připravil pokorným a maličkým; dej, abychom svatou Terezii následovali na cestě důvěry, abychom na její přímluvu navěky patřili na tvou slávu. Skrze tvého Syna, našeho Pána Ježíše Krista, neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

Karmelitánský lekcionář

První čtení: Iz 66,10-14c
Nebo: 1 Jan 4,7-16
Žalm: 103(102) 1-2.8-9.17-18a    Odp.: 13
Evangelium: Mt 11,25-30

Související

Životopis sv. Terezie z Lisieux