KARMEL

Adrienne von Speyr (1902-1967)

Duch svatý – jakožto vzájemná láska Otce a Syna – je svědkem jejich mlčení na Bílou sobotu; Jeho úkolem je zprostředkovat obě podoby mlčení: Synovo mlčení Otci a mlčení Otce Synovi. Proto i On mlčí spolu s nimi, aby byl dokonalým nástrojem a zprostředkovatelem mlčení. Tímto způsobem – jako prostředník – svědčí o tomto mlčení oběma stranám: nebi i zemi; zemi tak, že vystupuje jako strážce tajemství Bílé soboty.

Číst dál...

Zpověď papeže FrantiškaAdrienne von Speyr (1902-1967)

Krev Páně se nikdy nesráží. Zůstává živá a teče teplá po všechny časy.

Co vytéká z rány v boku Pána, to jakoby vtékalo do nás. Rána nám dává novou krev a vodu pro vzkříšení těla.

Na kříži trpěl Pán za všechny naše hříchy. Ve zpovědi musíme proto do určité míry vyznat jenom ty hříchy, za které jsme sami odpovědni, za které – abychom tak řekli – Pán znovu trpí.

Číst dál...

Adrienne von Speyr (1902-1967)

Když Bůh Otec nechává vzkřísit Syna, znovu tím »vyvádí« Slovo z mlčení. Přitom se nově odhaluje smysl Kristovy smrti. Kristus zemřel a prošel peklem, aby se ujistil, že hřích je s konečnou platností mrtev a spolu s Ním pohřben a že smrt hříchu je definitivní. Vzal ho s sebou do pekla jako hřích mrtvý, hřích »oloupený o život«, hřích »připravený o ty«, kteří dříve byli jeho nositeli.

Číst dál...

Mrzla jsem a Ty jsi mi poslal ochlazeníAdrienne von Speyr (1902-1967)

Pozorovala jsem Tvá díla: měla jsem žízeň a Ty jsi mi dal najíst. Můj údiv rostl. Měla jsem hlad a Ty jsi mi podal vodu. Mé mudrlantství se nadmulo. Mrzla jsem a Ty jsi mi poslal ochlazení. Rozhorlila jsem se, chtěla jsem Tě poučit, stále víc jsem se rozpalovala, a Ty jsi mě zabalil do dek.

Číst dál...

Lehčí už to hříšníkovi Pán udělat nemohl...Adrienne von Speyr (1902-1967)

Zpověď v tomto životě je plodem Pánovy lásky; je neuvěřitelným ulehčením, jež udílí jeho milost vykoupení: lehčí už to hříšníkovi Pán udělat nemohl. Jde o nejnižší hranici, kterou vymyslela Boží láska a kterou mohla připustit. Po smrti to bude mnohem obtížnější. Už nebudu moci jít k Bohu cestou svobodného rozhodnutí.

Číst dál...

Syn sesílá po svém nanebevstoupení na věřícího letničního DuchaAby se s plameny věčného života vrátil v ohni zpět do temnoty světa

Syn se obrací na Otce, aby mu předal to poslední, co má: svého ducha. Ducha, který je duchem Otce a Syna, Ducha svatého. Tento Duch zastínil z Otcova pověření Pannu Marii. Teď ho Syn Panny posílá zpět k Otci. Byl jeho věrným vnitřním průvodcem, byl Synu trvalým důkazem toho, že je Otec s ním i na zemi. Byl mu duchem Otce, duchem Boha. Když ho teď klade Otci do rukou, je to proto, aby zemřel v obnažení svého holého lidství: v opuštěnosti, která jde do krajnosti, kterou Otec zahájil, kterou Syn v tomto posledním aktu dokončuje. Je to akt poslušnosti, která je nepřekonatelná.

Číst dál...

"Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí." (Lk 23,34)Zpověď, kterou Syn koná zástupně za lidstvo

V tomto Pánově slově spočívá celý jeho úkol. Visí na kříži, aby vymohl hříšníkům u Otce odpuštění. Tímto slovem, kterým je on sám a které formuluje v této krátké větě, spojuje jako Vykupitel lidi s Otcem. Nevyslovuje je na Olivové hoře, na začátku pašijí, nýbrž až teď, když je kříž vztyčen mezi druhými dvěma kříži, když je cesta utrpení zastavila, když kříž působí.

Číst dál...

Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil? (Mt 27,46)Adrienne von Speyr (1902-1967)

Jindy se k modlitbě nepotřebuji nutit, ale dnes je to tak, že musím učinit pořádné rozhodnutí, abych vůbec začala; samozřejmost rozhovoru s Bohem je pryč. Když jsem chtěla začít, zdálo se mi, že jsem zcela osamocená a že nikdo neodpovídá, zároveň chyběla jakási nosná atmosféra pro slovo. To bylo velké zklamání. Jako by ten, kterého jsem dosud milovala, v odpověď na mé oslovení ani nepokrčil rameny.

Číst dál...

Kde se vedou skutečné boje, tam by se člověk asi vyburcoval...Adrienne von Speyr (1902-1967)

Zatímco jste byl pryč (byl jsem deset dní nepřítomen kvůli jednomu kurzu), tématem téměř každé noci byla: samota (1). Nikdo nechce následovat (Pána) do utrpení, neexistuje už žádná služba (2) s ohledem na utrpení, žádná vydanost celého života beze zbytku. Tak se samota s blížícím se křížem stále zvětšuje.

Číst dál...

Adrienne von Speyr (1902-1967)

Otcovo znamení Bílé soboty. Jako vtělené Slovo mluví Syn prostřednictvím svého těla o Otci. V tomto čase neexistuje žádné zaslíbení, rovněž žádné naplnění, které by se skrze něj neuskutečnilo: On je trvale uskutečněným Slovem, Slovem, které se právě uskutečňuje, je slyšitelným Slovem Otce. Své sebe-zjevení, své rozmlouvání s námi Otec zcela svěřil Synovi. Syn umírá jako člověk na kříži; ale jako mrtvý se od svého bytí jakožto Slovo neoddělil: stal se mlčícím Otcovým slovem.

Číst dál...

Kalendář

listopad 2017
Po Út St Čt So Ne
30 31 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 1 2 3

Přihlášení