KARMEL

Církev má tento niterný rozměr: že vychází ze srdce. Každý, každý je tu doma, každý je uvnitř. Říká to Pán, to Pánovo podobenství, které mám tak rád, když hosté nepřišli na svatbu syna, protože každý měl své zájmy, co říká Pán svým pomocníkům: ‚Jděte na křižovatku a přiveďte všechny, dobré i zlé, zdravé i nemocné, mladé i staré...‘. Všechny, všechny, všechny. Všichni dovnitř. To je Hospodinovo pozvání. A každý se svým břemenem, protože každý má své vlastní a Bůh říká: „Všichni“. To říká Bůh, ne já. Problém je, když si vybíráme: toho ano, toho ne... Ať to udělá On. My máme říci: všichni. Pak uvnitř uvidíme.

(papež František, úryvek z rozhovoru s Fabiem Faziem v televizním vysílání; 15. ledna 2024)

Bože, Ty jsi nás stvořil vanutím svého Ducha, Ty jsi nás spasil vanutím svého Ducha, Ty nás ve svaté církvi posvěcuješ vanutím svého Ducha! Ty jsi nás znovu zrodil ve svatém křtu vanutím svého Ducha, Ty jsi při svatém biřmování do našich srdcí zavál svého Ducha! Ty jsi do našich srdcí zavál vanutí svého Ducha, abychom se my lidé stali tímto vanutím, aby se náš život stal spoluvanutím v tomto vanutí, aby se naše tělo a krev, náš život, naše působení a utrpení staly jedinou hnací silou pro vanutí Tvého Ducha Svatého! Nikoli pro nás, to ne, ale pro spasení světa!

(Erich Przywara SJ /1889–1972/, Modlitby tohoto věku, 19; v době 2. světové války)

Duch vane, kam chce. Lze ho jen volat. Je dokonce nepřípadné uvažovat konkrétně o tom, že ho přivoláme na sebe, nebo na ty a ty druhé, nebo i na všechny; je třeba volat ho čistě a prostě, neboť myšlenka na něj je volání a výkřik. Jako když je člověk ve stavu krajní žízně, když je ochořelý žízní, nepředstavuje si už akt pití ve vztahu k sobě, a dokonce ani akt pití obecně. Představuje si jen vodu, vodu o sobě, avšak ten obraz je jako výkřik veškerého bytí.

(Simone Weilová /1909–1943/, úryvek z eseje Výklad Otčenáše)

Drahá matko, chtěla bych vám naplno říci, čím vším jste pro mě byla. Jak je tato chvíle slavnostní a vážná... přesto nechci otálet s odhalením věcí, které trochu snížím tím, že je oději do slov. Vaše dítě vám chce vyjevit, co cítí, nebo lépe řečeno, co mu Bůh dal pochopit v hodinách hlubokého usebrání v sjednocujícím doteku.
„Jste velmi milovaná“, milovaná výjimečnou láskou, jakou měl Mistr jen vůči některým zde na zemi a která je zavedla velmi daleko. On vám neříká jako Petrovi: „Miluješ mě více než tito zde?“ Matko, poslouchejte, co říká vám: „Nech se milovat více než tito zde. To znamená beze strachu, že by nějaká překážka byla překážkou, neboť svobodně rozlévám lásku, na koho se mi zlíbí. Tvým povoláním je „nechat se milovat více než ostatní“. Když mu budeš věrná, učiníš mě šťastným, protože tím oslavíš moc mé lásky. Má láska je schopná znovu vybudovat to, co ty pokazíš. „Nech se milovat více než tito zde.““
Matko, „nechte se milovat více než tito zde“; váš Mistr chce, abyste se tímto způsobem stala chválou jeho slávy! Těší ho, že ve vás může tvořit skrze svou lásku a pro svou slávu; On sám to chce konat, i kdybyste vy sama pro to, abyste získala tuto milost, nebyla udělala nic, a dala mu jen to, co může tvor: hříšné a ubohé skutky.
Nikdy nebudete průměrná, pokud budete bdělá v lásce! I ve chvílích, kdy se budete cítit zničená a vyčerpaná, můžete mu působit radost, pokud budete nadále věřit, že On stále působí, že vás i tak miluje, ba dokonce miluje ještě víc, protože jeho láska je svobodná a takto chce být ve vás oslavený.

(úryvek z textu, který sv. Alžběta od Trojice adresovala krátce před smrtí své převorce, matce Germaině, na konci října 1906)

Když si myslíme, že všecko je jenom bílé nebo černé, zavíráme někdy cestu milosti a růstu a odrazujeme od cest posvěcování, které vzdávají Bohu slávu. Připomeňme si, že „malý krůček uprostřed velkých lidských omezení může být Bohu milejší než zvnějšku korektní život toho, který prožívá své dny, aniž by čelil vážným těžkostem“. Upřímně věřím, že Ježíš chce církev pozornou vůči dobru, které Duch Svatý rozsévá uprostřed slabostí…

(papež František, apoštolská exhortace Amoris laetitia, odst. 305, 308; 2016; citace uvnitř textu je z apoštolské exhortace Evangelii gaudium; 2013)

Pokud mohu Ducha svatého zarmoutit (Ef 4,30), znamená to, že Ho mohu také potěšit, utěšit: těšit Těšitele!

(Daniel Ange /*1932/, La joie, 2009)

Kdo jsi,
světlo, jež mne naplňuje
a osvětluje temnotu mého srdce?
Vedeš mne jako matka za ruku
a kdybys mne pustil,
nesvedla bych udělat ani krok.
Jsi prostor,
který kolem dokola obklopuje mé bytí
a ukrývá je v sobě.
Ty, který jsi mi bližší než já sama sobě
a niternější než mé nejhlubší nitro
a přece neuchopitelný a nepostižitelný,
přesahující každé jméno:
Duchu svatý,
Věčná
LÁSKO!

(Edith Stein /1891–1942/, Gedichte und Gebete aus dem Nachlass)

Proste Pána, aby mi požehnal.

Vaše modlitby mi dodávají sílu a pomáhají mi v rozlišování a doprovázení církve za naslouchání Duchu svatému.

Být papežem neznamená ztratit vlastní lidství – naopak, ve spojení se svatým Božím lidem mé lidství den ze dne narůstá.

Být papežem je totiž zároveň určitý proces uvědomování si toho, co znamená být pastýřem.

A v tomto procesu se člověk učí, jak být láskyplnější, milosrdnější a především trpělivější, jako je náš otec Bůh, který je tolik trpělivý.

Dokážu si představit, že všichni papežové na začátku svého pontifikátu prožívali onen pocit strachu, onu závrať z vědomí, že budou tvrdě souzeni. Bůh totiž bude po nás, biskupech, požadovat, abychom zodpovědně vydali počet ze svého konání.

Pěkně vás prosím, abyste soudili shovívavě. A modlili se za to, aby papež – jakýkoli, dnes je řada na mně – obdržel pomoc Ducha svatého a byl vůči ní poddajný.

Modleme se za papeže, aby při plnění svého poslání nadále a s ustavičnou pomocí Ducha svatého doprovázel ve víře stádce, které mu svěřil Ježíš.

V tichu se nyní za mne pomodlete. A modlete se v můj prospěch!

papež František

ZDROJ

Tato novéna je učena všem, kteří chtějí, případně musí svou přípravu na Letnice uskutečnit uprostřed hektického každodenního života. Nabízí krátké, zapamatovatelné (alespoň rámcově), tematicky zaměřené Boží slovo pro vstup do každého dne přípravy a prostou střelnou modlitbu, kterou můžeme v duchu opakovat během dne co nejčastěji. Novéna začíná v pátek po slavnosti Nanebevstoupení Páně.

Nabízíme zájemcům z řad křesťanské veřejnosti účast na duchovních cvičeních konaných v klášteře karmelitánů v Kostelním Vydří, které organizujeme pro naše karmelitánské terciáře. Poutní kostel Panny Marie Karmelské patří v letošním Svatém roce mezi jubilejní kostely spojené s plnomocnými odpustky.

Exercicie budou probíhat v termínech:

• Čtvrtek 12. 6. 2025 18:00 až neděle 15. 6. 2025 13:00 (vede P. Václav Brož, O.Carm.)
• Čtvrtek 25. 6. 2025 18:00 až neděle 28. 6. 2025 13:00 (vede P. Václav Brož, O.Carm.)

Podrobnosti a přihlašovací formulář: https://forms.gle/KCfdPnuauybzd9jF8