Doporučujeme
Dnes si připomínáme 152. výročí úmrtí bosého karmelitána otce Augustina Maria od Nejsvětější Svátosti (vlastním jménem Hermanna Cohena). Hermann se narodil v Hamburku, v dobře situované rodině židovského bankéře roku 1820 (je tedy přibližně současníkem tatínka Terezie z Lisieux nebo tatínka Alžběty od Trojice). Maminka ambiciózně podporovala jeho výjimečné hudební nadání a přestěhovala se s ním do Paříže, kde Hermann studoval u Franze Liszta hru na klavír a skladbu; francouzská umělecká společnost však třináctiletému chlapci způsobila naprostý mravní a duchovní rozvrat. V sedmadvaceti letech ho Pán přivedl k obrácení, Hermann přijal křest, jako patrona si zvolil sv. Augustina, odehrál poslední koncert a vstoupil na Karmel (ve Francii byly tou dobou pouze dva nově obnovené konventy – 132 klášterů padlo za oběť nedávné francouzské revoluci a napoleonské době). Roku 1851 byl vysvěcen na kněze, jako výmluvný kazatel ovlivňoval tehdejší společnost. Stále více ho ale přitahovala tichá eucharistická adorace, po letech získal povolení odebrat se do poustevny v Taresteix, nedaleko Lurd.
Do tohoto šťastného období nečekaně zasáhla prusko-francouzská válka a události dostaly rychlý spád: V červenci roku 1870 – otci Augustinovi bylo tehdy 49 let – vyhlásila Francie Prusku válku; již v září byl ale Napoleon III. poražen u Sedanu a zajat; po vyhlášení republiky došlo k novému pronásledování církve, oba karmelitánské konventy byly vydrancovány a obyvatelé německé národnosti vyhoštěni. Otec Augustin se uchýlil nejprve do Švýcarska, kde působil jako kaplan v uprchlické kolonii, záhy byl přeložen do špandavské pevnosti u Berlína, kde bylo internováno pět tisíc francouzských zajatců, o něž obětavě pečoval. Od nich se nakazil neštovicemi, na které zemřel 20. ledna roku 1871, pouhého půl roku od vypuknutí války. Roku 2016 byla zahájena diecézní fáze beatifikačního procesu.
(zpracováno podle knihy A. M. Sicariho Svatí Karmelu, KNA 2011)