KARMEL

titus brandsma 5Beata solitudo. Už se zde v této malé cele cítím naprosto jako doma. Ještě jsem se tady nenudil. Jsem sám, to ano, ale nikdy mi nebyl milý Bůh tak blízko. I když já nemohu vycházet k lidem ani lidé nemohou přicházet ke mně, mám chuť křičet radostí, protože On se mi dal znovu nalézt ve své plnosti. On je teď mým jediným útočištěm a já se cítím v bezpečí a šťasten. Chci zde zůstat napořád, pokud On to tak zařídí. Málokdy jsem byl tak šťastný a spokojený.

(bl. Titus Brandsma, deníkový zápis z nacistického vězení)

Poznámka: Titus se narodil 23. února 1881, tedy před 140 lety.

Ježíši, hledím na Tebe.
Jsem šťastný ve svém utrpení,
v něm nabízíš mi sjednocení
a cestu do nebe.

Ježíši, v trýzni, v temnotě,
ožívá ve mně láska k Tobě,
v Tvých ranách odumírám sobě
v blažené samotě.

Ježíši, nalézt ses mi dal.
Teď, když mi došly všechny síly,
selhání, strach mě ochromily,
když už jsem nedoufal.

Ježíši, křičím radostí!
Vždyť nikdy jsi mi nebyl blíže
než zde. A dáváš se mi z kříže.
Ty, ve své plnosti.

(karmelitánské proprium, památka Tita Brandsmy, hymnus k modlitbě se čtením)

Mnohokrát jsem potkal ve svém životě bolest,
nemohl jsem se jí vyhnout.
Mé slzy ji neodstranily.
Kdybych byl mohl, byl bych to už dávno udělal.
A tak jsem se rozhodl, že se nechám obklopit bolestí
a nebudu klást odpor.
Stalo se mi něco podivuhodného.
Když jsem ji přijímal bez netrpělivosti,
ale nechal plynout čas v bolesti,
vychovávala mě k životu, činila mě moudřejším.
Nakonec úplně odešla.
Přešlo mnoho času od té doby, co jsem se takto střetl s bolestí.
Nyní ještě cítím,
jak bolest uchopila mé tělo jako svěrák,
hledím však na ni jinýma očima.
Zdálky, jako se díváme na věc,
s kterou jsme důvěrně známi
a předem už víme, jak probíhá.
Dokonce nedovedu pochopit,
jak jsem kdy mohl čelit bolesti
s pláčem a vzdycháním.

(text bl. Tita Brandsmy z internace v Amersfoortu, 1942)

Titus Brandsma (1881-1942)

Žijeme ve světě, v němž se nelze vyhnout utrpení... Kdybychom se nechtěli postavit tomu, čemu se nemůžeme vyhnout, svědčilo by to o nerespektování skutečného stavu věcí. Když nechceme snášet utrpení a bráníme se mu, může to na okamžik vzbudit dojem síly, ale úctu zpravidla pociťujeme jen před tím, kdo nese utrpení opravdu hrdinsky, s obětavostí a láskou.

Číst dál...

Eucharistické ryby, nástěnná malba z Kalixtových katakomb, 2./3. stoletíTitus Brandsma (1881-1942)

Žijeme ve světě převrácených hodnot, v němž dokonce i láska je nazývána slabostí, kterou je třeba odstranit, kterou člověk musí překonat.
„Ne láska, ale rozvinutí vlastní síly!"

Číst dál...

bl. Titus Brandsma, O.Carm.Je mystický život pro všechny, nebo jen pro některé?

Byli jsme svědky mnoha sporů spojených s otázkou, jestli je k mystickému životu povolán každý a jestli tento představuje řádný (navazující) stupeň rozvoje asketického nebo ctnostného života.

Číst dál...

Vidění sv. Bernarda z ClairvauxPrůvodní jevy mystiky

Skutečnost, že lidská přirozenost je materiálně-duchovní, s sebou nese, že mystický život vyvolává tělesné nebo přesněji psychosomatické vjemy, které můžeme označit jako mystické průvodní jevy. Ty však nelze nikdy pokládat za podstatu mystického života.

Číst dál...

Protože lze mystický život chápat jako výstup ke sjednocení s Bohem...Dělení na stupně a různé způsoby modlitby

Protože lze mystický život chápat jako výstup ke sjednocení s Bohem, jsou v něm rozlišovány různé stupně nebo fáze. Nejjednodušší dělení představuje dělení na tři stupně či cesty: cesta očistná, která také bývá nazývána cesta umrtvování nebo život umírání; zde stojí v popředí očištění od všech hříchů, odpoutanost od toho, co je pozemské, pokání a umrtvování. Druhým stupněm je cesta osvětná, praktikování ctností, ozdobení nevěsty, aby mohla vyjít vstříc ženichovi.

Číst dál...

Potěšení je do značné míry spojeno s utrpením, které je však neseno z lásky...Bylo by naprostým omylem spatřovat v mystice především potěšení

Mystika má pochopitelně mnoho aspektů. V prvé řadě je ale sjednocením mezi Bohem a člověkem, při němž nejdůležitější roli sehrávají vyšší mohutnosti člověka, rozum a vůle. Už zde je však třeba rozlišovat.

Číst dál...

Jistotu víry cíkrve je třeba stavět nad mystickou zkušenostJistotu víry církve je třeba stavět nad mystickou zkušenost

Z povahy mystiky vyplývá, že je v ní třeba rozlišovat dva aspekty: božský a lidský, z nichž hned jeden, hned druhý výrazněji vystupuje do popředí. V užším smyslu je lze označit také jako teologický a psychologický faktor. Jakkoli je v mystice podstatný především božský prvek, přece nesmíme podcenit ani to, co ze své strany zmůže člověk, a často zůstává nanejvýš obtížné rozlišit mezi božským a lidským prvkem.

Číst dál...

Připomínáme

st bře 03 @20:00 - 08:00PM
Přihlašování JUMP 2021

Kalendář

únor 2021
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28

Přihlášení