KARMEL

Bože, tys dal svatému Titovi účast na Kříži svého Syna, na jeho přímluvu přitiskni k sobě dnes všechny, kterým válka zničila životy, rodiny i domovy a posiluj v nich naději ve vzkříšení. Prosíme o to skrze tvého Syna…

Učedník Kříže

Studijní zaměření

Titus obdržel doktorát z filozofie roku 1909 v Římě. Svůj pobyt využil i ke studiu sociologie a sociálního učení církve. V průběhu jeho akademického života se do centra jeho badatelského i pedagogického zájmu dostalo studium spirituality a mystiky. Byl jedním z profesorů na nově založené Katolické univerzitě v Nijmegen (1923), přednášel „Dějiny mystiky“, jeho kurzy se věnovaly jednotlivým obdobím i konkrétním autorům.

Oblasti zájmu

Titus se zaměřil na tři témata. Prvním z nich bylo překládání a šíření díla svaté Terezie z Avily. Tita trápilo, že nebylo dosud k dispozici kritické vydání jejího díla v holandštině. Společně s dalšími karmelitánskými nadšenci se pustili do překládání, projekt však nestihli dokončit. Ve vězení v Scheveningen Titus pokračoval v práci na Tereziině duchovním životopise, který potom dokončili a vydali jeho kolegové po skončení války roku 1946.

Druhou oblastí Titova zájmu se stal duchovní život a literatura střední a severní Evropy v období pozdního středověku, velkou roli tu hraje právě Nizozemí: bekyně, rýnsko-vlámský mysticismus a autoři spjatí s okruhem Devotio moderna. Jeho oblíbenými autory byli Jan van Ruysbroeck (k jehož beatifikaci došlo roku 1908 během Titova pobytu v Římě), Geert Groote a bekyně Hadewijch z Antwerp.

A za třetí je třeba zmínit svaté Willibrorda a Bonifáce, kteří v první polovině 8. století přispěli k christianizaci Titova rodného Fríska. V mnoha kázáních a článcích Titus vyzdvihoval jejich apoštolský život a misionářského ducha – i sám Titus toužil odejít ve 20. letech do misií na Jávu (tehdejší holandskou kolonii), ale nezískal souhlas představených.

Via Crucis

Z těchto tří zdrojů vyvěrala Titova hluboká úcta k Pánovu utrpení a jeho kříži. Titus dvakrát napsal texty k zastavením křížové cesty. Belgický malíř Albert Servaes (1883–1966), Titův vrstevník, vytvořil roku 1919 křížovou cestu pro kostel v Luithagenu. Syrové kresby tmavým uhlem, které vznikly pod dojmem hrůz 1. světové války, musely být pro svou realističnost na přání Říma záhy odstraněny; Titus však ke každému zastavení připravil zamyšlení a nechal je roku 1921 publikovat v kulturní revui Opgang.

Druhou meditaci křížové cesty složil Titus ve vězení v Scheveningen. Zamýšlel ji pro nově postavenou kapli sv. Bonifáce v Dokkumu (1934), na jejíž realizaci se podílel. V textu chybí 14. zastavení – snad je napsat nestihl, snad je tím zastavením jeho vlastní konec života v Dachau…

Není pochyb, že tato hluboká zbožnost povzbuzovala i utěšovala vězně Tita na jeho osobní křížové cestě, jejímiž zastaveními se stala různá vězení a koncentrační tábory. Titus se cítil úzce spojen s Kristovým utrpením a ve svých vlastních strádáních vnímal blízkost Ukřižovaného Pána. Tak to i vyjádřil v poetické modlitbě „K Ježíši Ukřižovanému“ nebo v promluvě o mystice a utrpení na Velký pátek roku 1942, o niž ho požádali jeho spoluvězni v Amersfoortu.

Letáček PDF

 

Připomínáme

01 říj 2022;
00:00
sv. Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře, panna a učitelka církve
01 říj 2022;
09:00 - 13:30
Setkání terciářů Praha - Liboc
01 říj 2022;
09:00 - 13:00
Setkání terciářů Hradec Králové
03 říj 2022;
16:30 - 19:00
Setkání terciářů Klatovy
10 říj 2022;
17:30 - 19:30
Setkání terciářů Brno

Kalendář

září 2022
Po Út St Čt So Ne
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 1 2

Přihlášení