KARMEL

Alžběta od Nejsvětější Trojice (1880-1906)

Ježíši... jak je sladké milovat tě, být zcela tvou, mít tě jako jediné Všechno... Ať je můj život neustálou modlitbou, jediným dlouhým úkonem lásky. Kéž mě nic nedokáže od tebe oddálit... Jak bych chtěla, můj Mistře, žít s tebou v tichu... Daruji ti celu svého srdce, aby se stala tvou malou Betánií. Přijď a odpočiň si. Tak tě miluji... Chtěla bych být tvou útěchou, a proto se ti obětuji jako oběť, můj Mistře, pro tebe a s tebou. Od nynějška přijímám všechny oběti a všechny zkoušky, i tu, že tě nebudu cítit blízko. O jedno jediné tě žádám: abych byla vždy velkomyslná a věrná.

Dnes jsem mohla nabídnout Ježíši mnohé oběti ve snaze překonat svoji hlavní chybu... Tolik mě to stálo, a proto vyznávám všechnu svoji ubohost... Když slyším nějakou nespravedlivou poznámku, cítím, jak mi krev v žilách přímo vře a jak se celé moje bytí bouří!... Ale Ježíš byl se mnou, slyšela jsem v hloubi srdce jeho hlas, a tak jsem se cítila připravena to všechno vytrpět pro jeho lásku.

Apoštol zvolal: »Nejsem to já, kdo žije, ale žije ve mně Kristus« (srv. Gal 2,20). To je sen mé karmelitánské duše... Je to v prvé řadě Kristův sen, a já jej prosím, aby jej plně uskutečnil v našich duších; my se snažme být pro něj v jistém smyslu »pokračováním jeho lidství«, v němž by on mohl oživit celé své tajemství. Já jsem jej prosila, aby se ve mně usídlil jako Klanitel, Vykupitel a Spasitel, a neumím vyjádřit pokoj, který zaplavuje mou duši při pomyšlení na to, že on nahrazuje moje neschopnosti a že když já v každé chvíli klesám, on je přítomen, zvedá mne a vynáší blíže ke svému srdci, unáší mne do propasti Boží podstaty, v níž již přebýváme skrze milost a v níž bych chtěla být pohřbena do takové hloubky, z níž by mě už nikdo nevyvedl na povrch. Přesně tam nachází moje duše duši Jeho... Mlčím a klaním se Tomu, který nás tak božsky miluje.

Konečně jsem zcela jeho a On je pro mne vším; nemám nic, než Jej. On je mé Všechno! Teď mám pouze jedno přání: milovat jej, milovat jej v každé chvíli, horlit pro jeho čest a starat se o jeho štěstí jako opravdová nevěsta, ukonejšit jej tím, že mu ve své duši připravím příbytek a útočiště, kde by mohl v síle své lásky zapomenout na všechny nespravedlnosti a zlo světa.

Jak je sladké milovat tě, Ježíši, můj Milovaný, patřit ti a vědět, že jsi pro mne Vším! Od té doby, co přicházíš každý den do mého srdce, se naše jednota ještě více upevnila. Kéž se můj život stane nepřetržitou modlitbou, dlouhým úkonem lásky. Kéž mě od tebe nedokáže vzdálit nic, ani hluk ani roztržitost... Pro tvou lásku se ti odevzdávám celým srdcem. Nabízím ti komůrku svého srdce, aby se stala tvou malou Betánií... ano, každý úder mého srdce ať je jedním úkonem lásky. Můj Ježíši, můj Bože, jak je krásné tě milovat a být zcela tvou!

Převzato z knihy: Alžběta od Nejsvětější Trojice, Život v Boží chvále
Autor: Giovanna della Croce
Vydalo: KNA

Související články

Trojice, které se klaním
Karmelitka je Kristovou svátostí

Připomínáme

22 čec 2019 18:00-13:00
Čas pro Boha
22 čec 2019 18:00-13:00
Čas pro Boha
24 čec 2019 00:00
bl. Jan Soreth, kněz
22 čec 2019 18:00-13:00
Čas pro Boha
22 čec 2019 18:00-13:00
Čas pro Boha

Kalendář

červenec 2019
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

Přihlášení