KARMEL

Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil? (Mt 27,46)Adrienne von Speyr (1902–1967)

Jindy se k modlitbě nepotřebuji nutit, ale dnes je to tak, že musím učinit pořádné rozhodnutí, abych vůbec začala; samozřejmost rozhovoru s Bohem je pryč. Když jsem chtěla začít, zdálo se mi, že jsem zcela osamocená a že nikdo neodpovídá, zároveň chyběla jakási nosná atmosféra pro slovo. To bylo velké zklamání. Jako by ten, kterého jsem dosud milovala, v odpověď na mé oslovení ani nepokrčil rameny.

Ptala jsem se sama sebe, jestli je to »vyprahlost«, o které se tolik mluví; ale nešlo jen o to, že se »nic nepřibližovalo«, šlo o zbavení, o jakési minus; bylo zde méně, než kdyby se člověk vůbec nemodlil. A nebylo možné zjistit, čeho jsem byla zbavena. Na začátku šlo spíše o osobní prožívání, postupně se to stávalo stále více objektivní skutečností.

Pak jsem spatřila Pána, jak se pokouší modlit na kříži: »Proč jsi mne opustil?« V mé předchozí zkušenosti z toho bylo něco málo naznačeno, ale nyní to bylo nekonečně vyprázdněnější a beznadějnější. Bůh už neodpovídal Bohu. Otec slyší zvolání Syna, ale nereaguje na ně. Toto mlčení Otce nutně vrhá Syna do nejzazší osamocenosti; má vychutnat poslední kapku v kalichu, která je mnohem hořčejší než ty zbývající. Žízeň na kříži, bolesti, opovržení světem, opuštění od učedníků: to vše je téměř ničím ve srovnání s neodpovídáním Otce. To vše by bylo snesitelné, kdyby to Otec potvrdil a byl při tom. Dříve Syn stále věděl o Otcově potvrzení. Teď už o něm s definitivní platností vědět nesmí. Je to mnohem horší než láska, která odumřela.

Otcova existence je přitom s ohledem na opuštěnost předpokládána. Co Otec činí, je horší, než kdyby byl nepřítomen, než kdyby se vytratil. Jde o aktivní úkon nereagování.

Život umírajícího Syna se stává stále vyprázdněnějším, až mu krajní zkušenost říká, že je dosaženo nejzazší hranice, že »je dokonáno«. Ze smrti jde nejprve do podsvětí, ne k Otci (»Dosud jsem nevystoupil k Otci«) (1). Peklo, do kterého nyní sestupuje, je zásadní a nutnou oklikou na jeho cestě k Otci.

(1) Jan 20,17.

(Adrienne von Speyr, Kreuz und Hölle I., Einsiedeln 1966; přeložil: Norbert Žuška, OCarm.)

Související články

Otec mlčí, aby byl jedno se Synem, který je umlčen
Duch svatý v tajemství Bílé soboty
Vzkříšený Syn žije v naší modlitbě

V Karmelitánském nakladatelství: Adrienne von Speyr

Připomínáme

02 bře 2024;
09:00 - 13:30
Setkání terciářů Praha - Liboc
02 bře 2024;
09:00 - 13:00
Setkání terciářů Hradec Kralové
04 bře 2024;
16:30 - 19:00
Setkání terciářů Klatovy
04 bře 2024;
18:00 - 20:30
Setkání terciářů Kostelní Vydří
09 bře 2024;
15:00 - 18:00
setkání terciářů Štípa

Kalendář

únor 2024
Po Út St Čt So Ne
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 1 2 3

Přihlášení