KARMEL

Neboť takový spánek vypadá spíše jako modlitba a zakoušení Boha...Marie Petyt (1623-1677)

Když jsem pak v sobě postřehla Božího Ducha a cítila, jak ve mně působí, poznala jsem rovněž, že se ve mně začal modlit způsobem, který přesahuje veškeré chápání – beze slov a myšlenek. Tento způsob modlitby je velmi skrytý a ví o něm málokdo.

Člověk k němu ze své strany nepřispívá ničím, nýbrž pouze umožňuje a dovoluje, aby se v něm Duch Boží modlil. Musí pak jen dávat pozor na to, aby Ho nerušil nebo Mu nebránil tím, že by chtěl něčím přispět ze své strany. Spíše si musí počínat prostě a tiše a dát prostor Jemu. Když se toto děje, Duch Boží se ho zmocňuje. Vyšší část duše je vyučována božským osvícením a odděluje se od nižší části a spojuje se s Duchem Božím. A tak se společně modlí ona a On jako jeden. Často se taková modlitba ve mně odehrávala v nějaké důležité záležitosti, trvala však jen krátkou dobu.

Když se mi Ježíš ukazuje v nitru, je v Něm mé nitro tak rozšířeno a rozpjato a On v něm, že se zdá, jako by se v Něm ztrácelo a bylo s Ním jedno. Nevnímám sice sama sebe a své tělo tak, jako kdyby do sebe pojalo onoho velkého Krista, nicméně můj duch se zdá vnitřně tak rozšířen a rozepjat, že se v něm může zobrazit a mohu v něm vidět celý svět a vše, co je ve světě, ano, i celé nebe (1).

Při modlitbě nastává velké, niterné a hluboké mlčení jak vnitřního, tak vnějšího člověka, v oblasti smyslů i duševních mohutností. Toto niterné mlčení je sladkým spočinutím, spánkem lásky v Bohu, jak jej zakoušela milující nevěsta, když Milovaný žádal všechny tvory, aby jeho nevěstu nebudili ze sladkého spánku lásky, dokud nebude chtít sama. Toto spočinutí v Bohu jsem zakoušela nejčastěji poté, co jsem musela přestát nějakou namáhavou práci nebo bolestné, těžké zápasy; celý člověk se pak cítil občerstven, posílen a nasycen.

Když se probudím, shledávám své srdce, jak hned sladce lne k Milovanému a je rozníceno Jeho láskou; ze spánku procitnu s tak dobrou myslí, jako bych přišla od vnitřní modlitby; ale to není nic divného, neboť i ve spánku – mám za to – se mi odhaluje týž Bůh, který se mi pak dává poznat ve dne. Proto mohu říci s nevěstou Písně písní: spala jsem, ale mé srdce bdělo (srov. Pís 5,2). Neboť takový spánek vypadá spíše jako modlitba a zakoušení Boha...

(1) Srovnej Visio magna sv. Benedikta.

Převzato z knihy: Leben aus dem Nichts
Autor: Maria Petyt
Vydal: Vier-Türme-Verlag Münsterschwarzach, 1995
Vybral a přeložil: Norbert Žuška, OCarm.

Související články

Autobiografické duchovní zápisky Marie Petyt
Život z vlastní nicoty a z hlubokého sjednocení s Bohem

Kalendář

červenec 2022
Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Přihlášení