Živé Boží slovo: Jan 12,27 (ČLP)
„Nyní je moje duše rozechvěna. Co mám říci? Otče, vysvoboď mě od té hodiny? Ale právě kvůli té hodině jsem přišel.“
Alžběta od Trojice (1880–1906)
Obrovské bohatství, jež Bůh vlastní ze své přirozenosti, můžeme získat ctností lásky, neboť On přebývá v nás a my přebýváme v Něm.
(Filothea)
Wilfrid Stinissen (1927–2013)
Traumatické události v našem životě nám poskytují výhradní příležitost, aby se Boží láska pro nás zkonkretizovala.
Kdo se zamiluje, domnívá se, že prožívá největší štěstí, jaké zde na zemi jen lze prožívat. Touha, hluboké a krásné city vůči milované osobě nás vynášejí až na sám vrchol blaha. Už se neptáme, pro co žít, zakoušíme plnost života, necháme se unášet na vlnách lásky, která tolik zaslibuje. Lásku okoušíme jako přítomnou, zakusitelnou, oblažující skutečnost.
Terezie z Lisieux (1873–1897)
Slovíčko, milý úsměv, často stačí, aby smutná duše okřála. Ale naprosto nechci pěstovat lásku pro dosažení tohoto cíle. Vím, že brzy bych zmalomyslněla. Slovo, které řeknu s nejlepším úmyslem, bude, možná, vykládáno docela opačně. Proto, abych neztrácela čas, chci být milá ke všem (a zejména k sestrám nejméně milým), abych potěšila Ježíše. (As 237)
P. Vojtěch Kodet, O.Carm.
Již dva tisíce let nás posiluje jistota víry, že na život nejsme sami. Těsně před svým návratem k Otci přislíbil Pán Ježíš svým učedníkům: „Já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa!“ (Mt 28,20).
Jsem půvabná, láskyhodná a úctyhodná
Podobně jako můžeme rozjímat o vlastní slabosti, porušenosti a hříšnosti – dostatek látky k tomu skýtá náš každodenní život, můžeme také ve víře rozjímat o kráse milosti, která byla vylita do našich srdcí. Obojí je pravda.
Adrienne von Speyr (1902–1967)
Pozorovala jsem Tvá díla: měla jsem žízeň a Ty jsi mi dal najíst. Můj údiv rostl. Měla jsem hlad a Ty jsi mi podal vodu. Mé mudrlantství se nadmulo. Mrzla jsem a Ty jsi mi poslal ochlazení. Rozhorlila jsem se, chtěla jsem Tě poučit, stále víc jsem se rozpalovala, a Ty jsi mě zabalil do dek.
Chci vám říci cosi snadno srozumitelného, něco, co jste často sami prožili, pokud se nemýlím: Půst dodává modlitbě důvěru a rozohňuje ji... Modlitba vyprosí sílu k postu a půst získá milost k modlitbě. Půst posiluje modlitbu, modlitba posiluje půst a přednáší jej před Boží tvář. (Sv. Bernard)
Terezie z Avily (1515–1582)
Nesmíte si myslet, sestry, že ty účinky, o nichž jsem mluvila (1), jsou stále stejně silné.