Doporučujeme
Je mystický život pro všechny, nebo jen pro některé?
Byli jsme svědky mnoha sporů spojených s otázkou, jestli je k mystickému životu povolán každý a jestli tento představuje řádný (navazující) stupeň rozvoje asketického nebo ctnostného života.
Terezie Benedikta od Kříže (Edith Stein, 1891–1942)
Kam nás toto božské dítě chce na zemi vést, to nevíme a ani se na to nemáme nedočkavě ptát. Víme jen tolik, že těm, kteří milují Pána, je všechno ku prospěchu. Dále víme, že cesty, kterými nás vede Spasitel, směřují dál, mimo tuto zemi.
Nemusím se obávat, že bych byla chudá na Tvé dary
Jan od sv. Samsona (1571–1636)
Co dál, má Lásko a můj Živote? Zatímco si krátím čas tím, že spolu s Tebou pečuji o náš božský sňatek uskutečněný božským způsobem v nesmírné hojnosti – jež je právě tak Tvá jako má – zapomínám přitom na své největší a nejnaléhavější potřeby, totiž na hlad a žízeň, jimiž trpím.
Terezie z Lisieux (1873–1897)
Nevím, jak jsem se mohla kojit sladkou myšlenkou na vstup na Karmel, když jsem byla ještě v dětských plínkách!... Pán Bůh musel udělat malý zázrak, aby mi dal v jediném okamžiku povyrůst, a tento zázrak udělal v nezapomenutelném dni vánoc (1).
Adrienne von Speyr (1902–1967)
Víra je síla tak mocná, že vedle sebe nic nestrpí. Jak jsme slabí ve víře, že se v nás mimo Boha stále ještě něco může rozpínat!
Prosba o Ducha
|
Překápni do mé prázdnoty Můj dvůr spí |
Terezie z Avily (1515–1582)
Motýlek je mrtvý, je svrchovaně šťasten, že našel své odpočinutí a že Kristus žije v něm (1). Pohleďme nyní, jak žije, a zda se jeho nynější život liší od předešlého; zda opravdu dostal milost, o níž byla řeč, to se pozná podle účinků. Podle mého názoru účinky jsou následující.
Živé Boží slovo: Zjevení Janovo 1,16b
„Z jeho úst vycházel ostrý dvousečný meč.“
Noc cesty víry
O třetí noci (po noci smyslu a noci ducha) hovoří Jan jen v souvislosti s obrazem přirozené noci a jejími třemi fázemi, kterými se jeden den uzavírá a k druhému dospívá. Tato třetí noc odpovídá ‚svítání‘, jež předchází plnému světlu nového dne.
P. Vojtěch Kodet, O.Carm.
Stojíme na prahu Adventu, snad nejkrásnějšího liturgického období, které je tak trochu popelkou z hlediska liturgického slavení. Mnozí z nás mají Advent spojený se zvláštním pocitem, s těšením. Nejen na Ježíška, ale taky na vše hezké, co bylo v našich domovech spojené s prožíváním vánoc.
Vavřinec od Vzkříšení (1614–1691)
Proto bych chtěl tento stav spojit s obrazem – mohu-li užít tohoto pojmu – „Boží prsy“, a sice pro nevýslovné sladkosti, které zde zakouším.