Flos Carmeli

Flos Carmeli

Flos Carmeli
vitis florigera,
splendor coeli,
virgo puerpera
singularis.
Mater mitis,
sed viri nescia,
Carmelitis
esto propitia,
Stella maris.

(Doslovný překlad:)

Květe Karmelu,
révo v květu,
jase nebes,
panno – rodičko
jedinečná.
Matko vlídná,
však muže neznalá,
karmelitánům,
budiž milostivá
hvězdo mořská.

(Volnější překlad:)

Květe Karmelu,
révo květem hojná,
jase nebeský,
Panna – chováš Syna,
ty jediná.
Matko vlídná,
muž tebe nepoznal,
tvá rodina
kéž má tvou přízeň dál,
hvězdo mořská.

Tato mariánská antifona se pojí ke svátku Panny Marie Karmelské snad od samotného zavedení svátku v roce 1374.
Podle řádové tradice – jak ji vyjadřuje jedna středověká legenda – jde o modlitbu, kterou složil a s níž se k Panně Marii vroucně obracel generál karmelitánského řádu sv. Šimon Stock. Maria odpověděla tím, že se mu zjevila a darovala jemu a jeho řádu škapulíř – svůj šat a znamení své ochrany.
Celá sloka je vlastně jedinou větou – prosbou: "karmelitánům buď milostivá". Ovšem tato prosba je rozvinuta několikerým básnickým oslovením Panny Marie. A právě tyto verše dodávají textu zvláštní hloubku a krásu.
Nepřehlédněme také, že nejde o soukromou modlitbu jednotlivce, ale o prosbu za společenství.